Může se opakovat situace po pádu Lehman Brothers?

Po týdnu intenzivních, leč neúspěšných vyjednávání s mnoha potenciálními investory, mimo jiné s Korejskou rozvojovou bankou, Barclays a Bank of America, banka požádala o ochranu před věřiteli. Rozuzlení zápletky okolo Lehman Brothers následně odstartovalo vrcholnou fázi finanční krize, během níž se finanční svět změnil k nepoznání.

Největší světová pojišťovna AIG přežila jen díky masivní vládní pomoci, investiční banky ustály finanční krizi jen za cenu fúzí se silnými univerzálními bankami, mnoho významných bank přežilo jen díky masivní vládní pomoci národních vlád (RBS, Fortis), i relativně silné banky přijímaly ochotně kapitál od národních vlád. Banky také odmítly financovat sektor hedgeových fondů, což vedlo k obrovskému nucenému výprodeji rizikových aktiv, která tento sektor držel často s využitím vysoké páky.

Po dvou letech je globální ekonomika stále velmi slabá, stejně jako finanční sektor. Regulátoři se i o uplynulém víkendu sešli ve švýcarské Basileji a rokovali o tom, jak zpřísnit regulaci bankovního sektoru a vlastně předejít opakování kolapsu typu Lehman Brothers, a přitom neohrozit zatím velmi křehký ekonomický růst.

Může se to stát znovu?

Může se tedy opět odehrát podobný kolaps? K tomu musím nejprve shrnout aspoň některé příčiny propadu nemovitostních trhů, potažmo krachu Lehman Brothers.

Mezi nejčastěji citovanými příčinami se objevují:

- nedostatečná regulace investičních bank,

- sekuritizace, která umožnila převádět riziko nesplácení hypoték na další investory a umožnila poskytnout úvěr nízkopříjmovým domácnostem s omezením zodpovědnosti úvěrující banky,

- bublina na trhu nemovitostí, která už od roku 2007 splaskávala. Tu pravděpodobně způsobila vláda Billa Clintona, která nutila polostátní hypoteční banky půjčovat bez ohledu na schopnost dlužníka splácet. Svou roli hrálo i pozdní zvyšování úrokových sazeb,

- v neposlední řadě pověstné REPO 105, tedy účetní trik, který pomáhal Lehmanům po nějakou dobu kašírovat své finanční výkazy.

Sektor investičních bank prakticky zanikl. Všechny, které přežily Lehmany, se buď spojily s univerzálními bankami, nebo se na ně samy přeměnily. Situace, kdy několik globálně působících bank nebylo prakticky regulováno, je zcela jistě minulostí. Aktivita na trhu sekuritizace je výrazně slabší, než tomu bylo před finanční krizí. Potenciální investoři si uvědomují, že sekuritizované cenné papíry mohou nést rizika, jimž ani institucionální investor nemusí plně rozumět. Účetní pravidla i přístup auditorů k takovým cenným papírům je mnohem přísnější.

Obtížný přístup k úvěrům znemožňuje hedgeovým fondům i jiným investorům, aby na podobné typy investic získaly financování za rozumných podmínek. A s úbytkem investorů klesá likvidita i na standardních trzích. Dnes by asi nikdo nekoupil sofistikovaný cenný papír pouze na základě ratingu od sebevíce renomované agentury.

Články týkající se pádu Lehman Brothers na Investičním webu

Investiční bankovnictví v boomu let 2003 až 2008 zaměstnalo velké množství lidí, kteří nikdy neprošli celým ekonomickým cyklem. Minimální zkušenosti a ochota těchto lidí přijímat riskantní sázky na vrub svých zaměstnavatelů byla podle mého názoru významným ventilátorem vzduchu při nafukování nemovitostní bubliny, která se vytvářela od konce devadesátých let.

Zaměstnanost v tomto sektoru výrazně poklesla a zkušenost s léty finanční krize naopak vzdělala ty, kteří svou pozici v City a na Wall Street uhájili. To by mohlo do určité míry působit preventivně aspoň po několik nejbližších let.

Proto se domnívám se, přijdou nové krize, nové bubliny na trzích, ale budou svou podstatou odlišné od krachu Lehmanů a všeho, co mu předcházelo. Trhy jsou racionální jen ve velmi dlouhém období, které vytvoří nové bubliny, a recese budou tyto bubliny zase vyprazdňovat. Nicméně věřím, že aspoň část okolností, které napomohly ke krachu Lehmanů, se v post-Lehmanovském světě nemůže zkombinovat v tak smrtícím koktejlu, jako se tomu stalo přesně před 2 roky.