Ekonomové jsou zpoždění, tvrdí marketingový guru Philip Kotler

Vlastně asi žádný badatel, jenž se vážně zabývá určitým souborem problémů, by nesouhlasil s tím, že je jeho snažení nevědecké, že je pavědecké. I proto, že být v současné době na Západě vědcem znamená vychutnávat si image autority - podobně jako v jiných údobích či v jiných společenstvích třeba šamani nebo náboženští představitelé.

Žák Samuelsona i Friedmana

Kotler, vzděláním ekonom, studoval jak u Paula Samuelsona, tak Miltona Friedmana, dvou největších figur ekonomie druhé poloviny 20. století. To, co se naučil, jej však nepřesvědčilo.

"Vždy mě rmoutilo, že ekonomové sotvakdy mluvili o ekonomických faktorech jiných, než je cena. Že nemluvili o vlivu reklamy, podpory prodeje a dalších vlivech, které určují úroveň poptávky," řekl mi nedávno.

I proto se zřejmě celý život věnuje marketingu - oblasti, v níž si získal světové renomé a proslulost jako nikdo jiný. "Marketéři vědí už šedesát let, že rozhodnutí, jež lidé v tržních podmínkách činí, jsou ovlivněna řadou faktorů a sil," říká Kotler. Má přitom za to, že až takzvaná behaviorální ekonomie, poměrně nový podobor ekonomie, teprve dnes objevuje to, co bylo v oboru marketingu známo před těmi šedesáti lety. Až behaviorální ekonomové prý podle Kotlera pracují s realističtějšími předpoklady - například neberou všechna rozhodnutí, která činí výrobci či spotřebitelé, za plně racionální; vnímají a zkoumají možná uchýlení od tohoto vlastně božsky dokonalého nastavení mysli.

Je možné, že se behaviorální ekonomie stane určující pro celou ekonomii, že už nepůjde jen o "podobor", že by se snad ekonomové učili od "marketérů"? Zřejmě ne, alespoň v dohledné době.

"Jak jsem řekl loni na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, neviděl jsem nikoho, žádného ekonoma či bankéře, který by přiznal, že v době finanční krize udělal chybu," naladil během našeho nedávného rozhovoru skeptickou notu Richard Thaler z Chicagské univerzity, vůdčí představitel právě behaviorální ekonomie.