Ropa: Marná snaha Saúdské Arábie?
Schůzka zemí OPEC a Ruska v Petrohradě tento týden nepřinesla žádnou novou dohodu o snížení produkce ropy. Společenství Ruska, šejků a dalších zemí vyvážejících ropu uvedlo, že růst globální ekonomiky (zhruba o 3,5 % letos a příští rok) sníží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po ropě tak, že cena konečně začne růst, píše David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Výstup ze schůzky působí poněkud bezzubě, a tak Saúdská Arábie ještě oznámila, že od srpna omezí svou produkci na 6,6 milionu barelů denně, tedy na úrovni o milion barelů nižší než loni. To nevypadá zle, ale jen do doby, než se podíváme na to, jak se vyvíjí celková produkce ropy.
Problémy kartelu OPEC dělají jeho vlastní členové. Libye a Nigérie si vymohly výjimku z omezení těžby a zvesela navyšují produkci ropy, podle odhadů jen za poslední dva měsíce o 0,44 milionu barelů za den.
Vrásky na čele OPEC a Rusku přidělávají i těžaři v USA. Podle odhadů mohou do konce roku zvýšit produkci meziročně o 0,85 milionu barelů ropy denně. V tomto světle zmíněný milion barelů Saúdské Arábie maximálně vykompenzuje navýšení nabídky z jiných zemí, ale nedojde k celkovému poklesu těžby.
A vyžene růst globální ekonomiky ceny ropy výše? Pokud porovnáme úroveň HDP s cenou ropy, zjistíme, že by opravdu mohlo stačit počkat. Z tohoto jednoduchého pohledu je cena barelu skutečně velice nízká.
Když ale vezmeme v úvahu i nárůst produkce ropy, ve srovnání s 90. léty je relativní cena ropy stále spíše vyšší, ne příliš nízká. A vezmeme-li v potaz energetické úspory (zateplení, úspornější motory a podobně), z pohledu makroekonomického vývoje není v současnosti mnoho důvodů, proč by ceny ropy měly výrazně růst. Ledaže by se do tématu vložila geopolitická rizika (například střet Saúdské Arábie a Íránu, rozvrat v Libyi, kdo ví) podobně jako v časech energetické krize v 80. letech.
Zdroj: Česká spořitelna
