Zlato jako jistota v nejisté době
Zlato je fenomén, který výrazně ovlivňuje lidstvo již 4 000 let. Za tu dobu se nikdy nestalo bezcenným a je považováno za dobrý nástroj ochrany hodnoty peněz. Letos se mu navíc ve světle rizik spojených s pandemií koronaviru daří.
Zlato patří mezi méně volatilní tržní nástroje, historie ale nabídla období, kdy se investoři obchodující s tímto kovem nestačili divit. Například v druhé polovině 70. let cena zlata vzrostla za čtyři roky z úrovně lehce nad 100 USD za trojskou unci k 800 USD. V té době světové hospodářství zažívalo stagflaci, když ropné šoky vyvolaly vysoký růst inflace, který byl ale doprovázen ekonomickou stagnací. Tehdy se ukázalo, že hodnota zlata může výrazně růst, když se jiným třídám investic příliš nedaří.
To potvrdil i vývoj po propuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy hodnota zlata nejprve klesla, aby následně zaznamenala silný růst, který vyvrcholil v roce 2011. Investoři tehdy hledali bezpečný přístav pro své peníze kvůli obavám z dluhové krize v eurozóně. Cena kovu v reakci na tuto situaci dosáhla historického dolarového maxima (krátce nad 1 900 USD za trojskou unci).
Následovalo období přibližně do poloviny roku 2018, kdy cena zlata klesala nebo stagnovala. V tomto období zažívala globální ekonomika solidní růst a investoři přesouvali peníze do rizikovějších aktiv. Centrální banky ve světě měly tendenci začít zvyšovat úrokové sazby a zlato se dostalo mimo pozornost investorů. To se ale zhruba před dvěma lety začalo měnit, a tak se cena zlata ze zhruba 1 200 USD vrátila k 1 500 USD a letos nad 1 700 USD za trojskou unci.
Zlato v době pandemie
Na historických datech lze doložit, že mezi cenami akcií a zlata funguje záporná korelace. Lze tedy říci, že když akcie ztrácejí, zlato většinou posiluje. V souvislosti s pandemií koronaviru jsme byli krátkodobě svědky jiného vývoje, kdy prudce ztrácely akcie a s nimi (mírněji) oslabovalo i zlato.
Ukázalo se, že je zlato velice likvidní a je možné je bez problémů směňovat. V době razantního poklesu na trzích investoři potřebovali peníze, aby mohli vypořádávat ztrátové pozice a udržet klíčové finanční toky. Proto začali prodávat téměř vše včetně zlata, čímž jeho cena klesla. Tehdy (navzdory nulovým sazbám) platilo, že hotovost je král.
Po této krátké epizodě se ale cena zlata vrátila k růstu. Žijeme totiž v době, kdy žádná centrální banka nemůže udržovat vysoké úrokové sazby. Kvůli nastartování hospodářského růstu je uvolňována měnová politika. Centrální banky tisknou peníze, aby do ekonomiky dodávaly likviditu. A to vše nahrává růstu ceny zlata.
Zdroj: BH Securities
