Anketa: Co nyní čekat na trhu se zlatem (a stříbrem)? A do kterého drahého kovu raději investovat?

Petr Lajsek, Václav Kučera (Colosseum)

Zlato při nedávných propadech na akciových trzích potvrdilo pozici bezpečného přístavu, kam investoři přesouvají peníze v krizových obdobích. Kov si ale zachoval hodnotu i během prudkého oživení cen akcií. Vzhledem k přetrvávajícímu vlivu pandemie na ekonomiku lze očekávat, že se bude zlatu dařit i v dalších měsících. Krize zasáhla podnikání prakticky ve všech sektorech a škody se budou napravovat měsíce, ne-li roky. Pro investory tedy bude alokace peněz do zlata stále zajímavá, protože akcie budou dále hodně volatilní.

Pro zlato pozitivní jsou i současné nepokoje. V USA propukly násilné protesty a rabování a narůstá také napětí mezi USA a Čínou. Ta schválila kontroverzní zákon, který vyvolal další nepokoje v Hongkongu. Cenné kovy jako klidný přístav proto pravděpodobně ještě neřekly poslední slovo, k čemuž může přispět i poměrně pravděpodobná další výraznější korekce na akciových trzích.

Pokud jde o rozdílný vývoj cen zlata a stříbra, připomeňme, že poměr cen zlata a stříbra se pohybuje historicky (od doby, co začaly být využívány jako platidla) 1 ku 15 až 1 ku 115. V současnosti je stříbro vůči zlatu stále extrémně podhodnocené a to již velkou část svého zaostávání stihlo napravit). Zlato nadále plní funkci bezpečného přístavu lépe než stříbro, a tak při případných propadech na akciových trzích bude větší část investorů preferovat žlutý kov.

Stříbro je navíc průmyslovou komoditou, po ropě má dokonce nejširší využití, a proto na změny v ekonomice reaguje citlivěji než zlato. Hrají mu však do karet právě výrazné podhodnocení vůči zlatu, využití v nových rychle rostoucích průmyslových odvětvích (například fotovoltaika, elektromobilita) a rostoucí obliba u investorů, kteří si to vše uvědomují. Klesající produkce, uzavírání části stříbrných dolů a malá míra recyklace to jen podtrhují.

Radim Dohnal (Capitalinked.com)

Letošek nebude pro zlato příliš dobrý, ale pro příštích pět let může být žlutý kov nejlepším snadno dostupným instrumentem. Nakupujte zlato od "značkových" prodejců ve fyzické podobě, a to jen za podmínky, že je jeho cena oproti mezibankovnímu trhu vyšší maximálně o 7 %.

Pokud jde o srovnání se obou nejsledovanějších drahých kovů, k nákupu bych nyní doporučoval spíše stříbro. Jen připomenu, že když nákup fyzického kovu, tak v malých gramážích, které lze později dobře prodávat.

Ceny zlata a stříbra (v USD za trojskou unci), zdroj: Trading Economics

Jaroslav Brychta (X-Trade Brokers)

Ohledně zlata jsem opatrným optimistou. Jeho kurz se pět let příliš nehýbal, až v posledních měsících začal stoupat na úrovně z roku 2012. Oproti akciím je zlato i proto podhodnocené a mohla by mu svědčit mimořádně uvolněná měnová politika a prudký růst zadlužení. Další masivní rally ale v nejbližší době nečekám.

Poměr cen zlata a stříbra se letos dostal rozhodně na netypicky vysoké úrovně, nemyslím si ale, že jde o nějaký extrém. Větší příležitost pro investory v tom osobně nespatřuji. Březnová situace, kdy se za unci zlata dalo koupit 125 uncí stříbra, je navíc již minulostí, nyní je poměr pod 100.

Ronald Schubert (WOOD & Company)

Zlato není investice, ale spekulace. V koronavirové hysterii mnoho vyplašených investorů nakupovalo zlato. Podle mě ale bude cena žlutého kovu klesat s tím, jak porostou ekonomiky a začne se spekulovat o možném zvyšování úrokových sazeb.

Na rozdílný vývoj cen obou kovů názor nemám, ale tipuji, že se obě komodity budou na trhu "chovat" podobně, protože se o ně zajímá podobný typ investorů.

Pavel Ryska (J&T Banka)

Aktuální výkonnost akciových trhů cenu zlata ovlivňuje, ale podle mého názoru nebudou akcie pro zlato dominantním faktorem. Důvodem je to, co na jaře nastalo v hospodářské politice. Vláda USA a Fed podnikly jedny z nejodvážnějších kroků v historii, které ovšem s sebou nesou i rizika. Vládě vzroste zadlužení výrazně nad 100 % HDP a extrémně uvolněná měnová politika Fedu může výrazně oslabit dolar. Pokles hodnoty dolaru je jedním z rizik opatření na podporu ekonomiky, proti kterým se investoři zajišťují například právě nákupy zlata.

Druhým (a souvisejícím) faktorem jsou výnosy dluhopisů. Například americké 10leté státní dluhopisy vynášejí pod 1 % za rok. Odečteme-li inflaci, jejich držba je pro investory ztrátová. Dluhopisy evropských zemí mají v důsledku politiky ECB ještě nižší reálné výnosy. To motivuje investory k hledání alternativ, a díky tomu se zlato stává přijatelnou součástí portfolia.

Cena stříbra v posledních týdnech výrazně vzrostla, ale dlouhodobě jsme pozorovali jeho zaostávání za zlatem. Pokud nyní stojíme stále jen na prahu recese, držba stříbra je jistě rizikovější než držba zlata. Stříbro je totiž poptáváno nejen jako vzácný kov, ale zhruba z poloviny také jako kov průmyslový. Delší recese průmyslu by proto mohla růst na trhu se stříbrem výrazně omezovat.

Zlato se dere k historickým maximům. Hrozí krach jeho ceny jako v roce 2013?

Štěpán Křeček (BH Securities)

Když vydělíme cenu trojské unce zlata cenou unce stříbra, dostaneme poměr okolo 100. Jedná se z historického hlediska nadále o anomálii. Ve starověku bylo zlato jen 15krát cennější než stříbro. Dokonce i v novodobé historii nepamatujeme takový rozdíl mezi cenou obou kovů. Například když v roce 1971 padl Brettonwoodský měnový systém a byl zrušen zlatý standard, cena zlata předčila cenu stříbra pouze 20krát.

V roce 1980 vytvořili bratři Huntové bublinu na trhu se stříbrem. Cena kovu v jeden okamžik pokořila hranici 50 USD za trojskou unci. Cena unce zlata se v té době pohybovala pod 700 USD, a poměr obou cen tak byl ještě nižší než ve starověku. Od té doby bylo zlato povětšinou 40-80krát dražší než stříbro. Současná úroveň je tedy stále mimořádná.

Rekordní hodnoty poměru cen obou kovů ovšem nic nenapovídají o tom, do kterého z nich je lepší investovat. Někteří šarlatáni se tím sice často zaklínají, ale fakticky poměr nemá takový význam. Co hraje roli, jsou značně rozdílné charakteristiky zlata a stříbra. U zlata platí, že pouze 9 % světové poptávky je tvořeno průmyslem, zatímco u stříbra průmysl zajišťuje 51 % poptávky. V případě "zlata pro chudé" proto nelze očekávat výrazné zvýšení ceny, dokud se nezotaví globální ekonomika a s ní průmysl.

Zlato má oproti stříbru několik zásadních výhod. U fyzického investičního zlata v České republice je odpuštěna platba daně z přidané hodnoty, u stříbra nikoli (investice do fyzického stříbra se proto hned na začátku sníží o 21 %). Pro uchování stejné finanční hodnoty je navíc zapotřebí podstatně více stříbra než zlata, bílý kov je tedy méně skladný, a tím pádem i hůře přenositelný. V neposlední řadě pak platí, že zlato je v rámci vzácných kovů v myslích investorů na prvním místě. Díky tomu je obchod se zlatem podstatně rozsáhlejší a má lépe vybudovanou infrastrukturu.

Štěpán Hájek (Purple Trading)

Zlato se bude chovat jako dosud, tedy hlavně jako deflační "aktivum". Strach a nervozita z recese a dalšího propadu akciových trhů drží cenu žlutého kovu na vyšších hladinách. Především jde však o reakci na extrémně nízké úrokové sazby a odkupy dluhopisů centrálními bankami. Dochází k výraznému nárůstu peněžní zásoby, což způsobuje inflační tlaky, které zlatu zpravidla svědčí.

Dlouhodobě však pro investory držení zlata nedává příliš smysl, protože kov jako komodita nenabízí žádný pravidelný výnos. Cenný kov je oblíbený především jako zajištění, což mu může koncem letošního roku prospívat, protože s předpokládaným rozjezdem ekonomiky nejspíše poroste také inflace.

Cenový (ne)poměr mezi zlatem a stříbrem byl ještě před několika týdny na historických maximech, a teoreticky tak šlo o ideální příležitost ke spekulaci na (relativní) růst ceny stříbra. Nyní se vše zdá, že stříbro již toto očekávání naplnilo, a jeho další případné zdražování bude závislé hlavně na poptávce z průmyslu.