Centrální banky plní své sejfy zlatem, celková poptávka po žlutém kovu ale v prvním čtvrtletí klesla
Poptávka po zlatě ze strany centrálních bank v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 228 tun, což je rekord za první tři měsíce roku. Kov nakupovaly měnové autority Singapuru, Číny, Turecka, ale také České republiky. V pravidelné zprávě o situaci na trhu se žlutým kovem to uvedla Světová rada pro zlato. Celková globální poptávka po zlatě nicméně v prvním čtvrtletí klesla o 13 % na 1 081 tun.
Centrální banky zlato do svých rezerv doplňují již delší dobu. Za loňský rok nakoupily kumulovaně 1 078 tun kovu, což byl celoroční rekord. V prvním letošním čtvrtletí kupovaly zlato centrální banky jak z vyspělých zemí, tak z mladých tržních ekonomik. Proti loňskému prvnímu čtvrtletí objem jimi nakoupeného kovu do rezerv vzrostl o 176 %.
Za většinou nákupů v prvním čtvrtletí stály čtyři centrální banky - singapurská, čínská, turecká a indická. V případě Singapuru čistý objem nakoupených zlatých rezerv dosáhl 69 tun, celkem jich má tato centrální banka 222 tun. Proti konci loňského roku je to nárůst o 45 %. Čína zvýšila objem zlatých rezerv o 58 tun na celkových 2 068 tun. To jsou čtyři procenta jejích celkově vykázaných rezerv.
Česká národní banka měla na konci loňského roku zhruba 12 tun zlata a v prvním čtvrtletí její čisté nákupy dosáhly dvou tun. Guvernér ČNB Aleš Michl loni řekl, že by centrální banka chtěla objem zlatých rezerv postupně zvýšit až na 100 tun.
Znovu informovat o vývoji svých zlatých rezerv začala ruská centrální banka, jež tyto údaje od začátku loňského roku nezveřejňovala. Její zlaté rezervy za první letošní čtvrtletí klesly o šest tun na 2 327 tun. Na jejích celkových rezervách se zlato podílelo z 25 %. Za poklesem rezerv by podle rady mohla stát ražba mincí. I tak jsou ovšem nyní zlaté rezervy ruské centrální banky o 28 tun vyšší, než když loni v lednu přestala informace o vývoji svých rezerv poskytovat.
Vyšší byla v prvním čtvrtletí podle zprávy Světové rady pro zlato také globální poptávka po zlatých mincích a slitcích, meziročně se zvýšila o 5 % na 302 tun. Naopak burzovně obchodované fondy investující do zlata zaznamenaly čistý odliv prostředků v ekvivalentu 29 tun kovu. Poptávka po zlatě pro výrobu šperků byla meziročně zhruba stabilní, činila 509 tun, a poptávka po zlatě v technologickém odvětví dosáhla zhruba 70 tun po 81 tunách v loňském prvním čtvrtletí.
Vývoj struktury poptávky po zlatě, zdroj: WGC
Zdroj: World Gold Council, ČTK
