Vzácné nerosty na Ukrajině jsou jen kapitola většího příběhu. Kde se používají a proč jsou tak důležité?

V posledních týdnech se ve veřejném prostoru přetřásají otázky týkající se nerostného bohatství Ukrajiny. Zejména na východě země se nacházejí významná ložiska vzácných zemin, které hrají zásadní roli v průmyslu. O některé vzácné kovy se v uplynulých letech vedly obchodní spory mezi Čínou a USA. Které prvky jsou nejcennější? A jaký mají význam pro světovou ekonomiku?
Kovy vzácných zemin jsou skupina 17 chemických prvků, jako jsou třeba neodym, dysprosium nebo praseodym. Tyto kovy hrají zásadní roli v moderním průmyslu. Jsou nezbytné pro výrobu permanentních magnetů, které se využívají v elektromobilech, větrných turbínách, chytrých telefonech a dalších pokročilých technologiích. Bez těchto prvků by nebylo možné dosáhnout efektivity a miniaturizace, kterou od moderních zařízení spotřebitelé i podnikatelé očekávají.
Přestože lze jejich ložiska najít po celém světě, těžba a zpracování kovů vzácných zemin jsou technologicky složité a environmentálně náročné. Tyto prvky se sice vyskytují v různých typech hornin, jejich koncentrace jsou ale často nízké, a i proto je jejich těžba tak složitá a nákladná.
Čína si již před více než třiceti lety uvědomila strategický význam těchto surovin a postupně si vybudovala dominantní postavení v jejich těžbě a zpracování. V roce 2022 dosáhla čínská produkce oxidů vzácných prvků 210 000 tun, což byl více než dvojnásobek produkce zbytku světa. Tento náskok je výsledkem dlouhodobé a koordinované průmyslové strategie podporované státními dotacemi. Na území Číny se probíhá 60-70 % celosvětové produkce těchto surovin a podle některých odhadů Čína disponuje až 35 % globálních zásob.
Mezi nejhodnotnější prvky těžené v Číně patří grafit, který je klíčový pro výrobu baterií a elektrod. Dále praseodym, neodym, terbium, dysprosium a yttrium (výkonné magnety v elektromotorech a větrných turbínách). Významné jsou také kovy jako kobalt, nikl a mangan, které hrají zásadní roli ve výrobě baterií a dalších elektronických součástek.
Evropa a Spojené státy si samozřejmě uvědomují svou silnou závislost na čínských dodávkách a snaží se diverzifikovat své zdroje. Například Kazachstán, který produkuje 19 z 34 nejdůležitějších surovin pro ekonomiku EU, včetně titanu, mědi a hořčíku, se stává v této oblasti důležitým partnerem. Středoasijská země disponuje bohatými nalezišti minerálů vzácných zemin, jako jsou lithium, beryllium a tantal, což z ní dělá strategického dodavatele nejen pro evropský průmysl.
Současné diskuze o přístupu USA k ložiskům vzácných zemin na Ukrajině v rámci jednání o ukončení války v napadené zemi jsou tedy velice důležitou, ale stále jen kapitolou v globálním příběhu boje o kontrolu nad těmito strategickými surovinami. Země s potenciálně významnými nalezišti se stává středem zájmu velmocí, které usilují o zajištění stabilních dodávek pro své průmyslové potřeby. Tento geopolitický zápas pouze potvrzuje širší trend toho, jak se státy s nedostatkem vlastních zdrojů snaží snížit svou závislost na dominantních dodavatelích a zajistit si přístup k surovinám nezbytným pro technologický pokrok a národní bezpečnost.
Pro Ukrajinu může jít o silnou kartu v době, kdy jí donedávna jasný spojenec ústy svého prezidenta neomaleně dává najevo, že "nemá karty", se kterými by mohla nerovnou partii s Ruskem vůbec hrát. Země disponuje rozsáhlými zásobami strategických nerostů, které jsou klíčové pro dodavatelské řetězce a výrobu koncových produktů využívaných v každodenním životě. Ze zhruba 120 druhů žádaných nerostů využívaných ve světě se jich na území Ukrajiny má nacházet drtivá většina. A také jsou v zemi ložiska 22 z 30 surovin, které Evropská unie zařadila mezi kritické, včetně lithia, beryllia, právě prvků vzácných zemin, niklu nebo kobaltu.
Je zřejmé, že (nejen) o ukrajinské zdroje probíhá geopolitický boj. Nerostné bohatství východní Ukrajiny by mohlo hrát klíčovou roli i při budoucí poválečné obnově ekonomiky země. Zásoby surovin mohou být významným zdrojem příjmů a přispět k hospodářské stabilizaci. Evropská unie proto musí otázce těžby těchto surovin věnovat velkou pozornost, stabilní dodávky mnoha dotčených komodit jsou totiž i v jejím strategickém zájmu. Ví to Trump, ví to Putin a zajímá to nepochybně i jinak "půtkami v Evropě" zdánlivě nepříliš zaujatý Peking.
Zdroj: Visual Capitalist, Argos Capital