Větší rizika pro českou korunu
Měny rozvíjejících se zemí byly v loňském roce pod tlakem především z důvodu celkem výrazně se zpřísňující měnové politiky ze strany americké centrální banky a stále atraktivnějších dolarových úrokových sazeb. Nijak zásadně se to ale nedotklo středoevropských měn. Letos je situace opačná.
Narůstající rizika a zpomalování v globální ekonomice vedly k otočení kormidla americké měnové politiky. To ovšem zatím nezpůsobilo odliv investorů z dolarových aktiv. Letní měsíce byly dokonce ve znamení znatelného oslabení středoevropských měn.
Česká koruna vůči euru nedávno atakovala své desetiměsíční minimum, celkově letos zatím ztrácí, ale zatím pouze řádově zhruba půl procenta. Další měny v regionu jsou na tom výrazně hůře. Polský zlotý letos znehodnotil o více než dvě procenta, maďarský forint dokonce přes čtyři a v posledních dnech dosahuje jedné historicky nejslabší úrovně za druhou.
Investoři na finančních trzích vnímají vysokou závislost na stále více zpomalující německé ekonomice, respektive jejím průmyslu. A expozice Česka je v tomto směru extrémní. Vzhledem k námi předpokládanému příchodu recese do USA a dalšímu zpomalení hospodářského růstu v Evropě je naším hlavním scénářem pro rok 2020 oslabení koruny výrazněji nad hladinu 26 EUR/CZK(v grafech kurzy uvedeny chybně – pozn. red.).
Díky uvolnění měnových podmínek v Česku skrze kurz měny nebude muset centrální banka snižovat úrokové sazby. Dlouhodobě neměnné sazby centrální banky pak budou významným příspěvkem nejen k finanční stabilitě, ale i k celkovému makroekonomickému rámci.
Autorem textu pro deník E15 z 26. září 2019 je Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky.
Zdroj: E15
Doporučujeme
Aktuality
