Proč není česká koruna (ještě) silnější?

První graf ukazuje, že je česká koruna vůči euru nadále podhodnocená.

Slušely by jí silnější úrovně. Proč? S reálnou konvergencí (rychlejší růst české ekonomiky než ekonomiky eurozóny, měřeno HDP na obyvatele v paritě kupní síly) je spojena nominální konvergence (přibližování cenových hladin).

Zatímco reálná konvergence udává, jak se Česko přibližuje v produktivitě, nominální konvergence ukazuje, jak se Evropě přibližujeme cenami.

Nominální konvergence může probíhat dvěma kanály – vyšší inflací v ČR než v eurozóně a posilováním koruny. Poslední roky rostou v Česku ceny rychleji než v měnové unii, takže bychom na první pohled mohli podlehnout dojmu, že koruna by snad i měla oslabovat. Ovšem kumulovaný rychlejší růst produktivity od roku 2014 působil zkrátka více (a dříve).

Koruna by se tak měla obchodovat okolo 24,5 EUR/CZK. Proč tomu tak není? Protože je překoupená po letech kurzového závazku ČNB. Během něj do Česka přiteklo bezmála 1 600 miliard korun portfoliových a ostatních investic. Tedy investic, které nejsou bezprostředně spojeny s poptávkou po korunách z reálné ekonomiky (běžný účet + přímé zahraniční investice).

Jde o peníze, které by do ČR přitékaly postupně, během mnoha let, během nichž by pomáhaly posilovat korunu. V důsledku spekulací trhu a intervencí centrální banky ale naskočily do české ekonomiky víceméně najednou a za intervenční kurz.

Vyšší podíl spekulativního kapitálu také způsobuje, že koruna reaguje citlivěji na globální faktory. Proto se české měně nechce rychle posilovat k úrovním, které by odpovídaly probíhající konvergenci.

Očekáváme, že koruna v roce 2020 posílí pod 25 EUR/CZK, koncem roku by se mohla dostat až k 24,7 EUR/CZK. Tato prognóza je podepřena předpokladem, že globální nejistoty, které v závěru loňského roku ustoupily, zůstanou utlumené i v letošním roce.

Zdroj: Česká spořitelna