Akcie v Evropě den před očekávaným zasedáním ECB spíše oslabovaly

Britský index FTSE 100 oslabil o 0,26 %, francouzský CAC 40 klesl mírně o 0,06 % a německý DAX mírně posílil o 0,07 %.

V eurozóně i jednotlivých zemích byl zveřejněn index nákupních manažerů ve službách a kompozitní index, který shrnuje celkovou květnovou aktivitu v ekonomice. Ten klesl na 53,5 bodu z dubnové hodnoty 54 bodů. Index ukázal, že oživení pokračuje, ale zpomalilo.

Nejvíce klesaly akcie automobilek. Sektorový index se během dne propadla o 1 %, nakonec oslabil o 0,59 %. Akcie PSA klesly o 2,65 %, cenné papíry Volkswagenu ztratily 1,5 %.

Během dne byla zveřejněna také zpřesněná data o evropském HDP, který však zůstal proti předběžným číslům nezměněn.

Z dalších akcií se nedařilo cenným papírům maloobchodníka Tesco, které klesly o 1,34 % po zprávě o poklesu tržeb v prvním kvartále.

Akcie španělské ropné firmy Repsol klesly o 3,57 %, na čas s nimi bylo přerušeno obchodování poté, co mexická státní společnost Pemex oznámila, že prodává svůj podíl ve španělské firmě.

O 6,4 % naopak vylétly cenné papíry švýcarské cestovní kanceláře Dufry, která oznámila akvizici konkurenční Nuance za 1,55 miliard CHF.

Hlavní středeční události na evropských trzích

• Eurostat potvrdil růst HDP eurozóny v 1. čtvrtletí o 0,2 % mezikvartálně a o 0,9 % meziročně. V posledním kvartále loňského roku rostl HDP eurozóny mezičtvrtletně taktéž o 0,2 % a meziročně o 0,5 %.
• Sektor služeb v eurozóně v květnu expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů vzrostl z dubnových 53,1 bodu na 53,2 bodu, očekával se přitom ještě vyšší růst na 53,5 bodu. Kompozitní index klesl na 53,5 bodu z 54 bodů.
• Sektor služeb v Německu v květnu expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů vzrostl z dubnových 54,7 bodu na 56 bodů, očekávalo se, že zůstane vzroste na 56,4 bodu. Kompozitní index klesl na 55,6 bodu z 56,1 bodu.
• Sektor služeb ve Francii v květnu klesal. Index nákupních manažerů klesl z dubnových 50,4 bodu na 49,1 bodu, očekávalo se propad na 49,2 bodu. Kompozitní index klesl na 49,3 bodu z 50,6 bodu.
• Sektor služeb v Itálii v květnu expandoval rychlejším tempem. Index nákupních manažerů vzrostl z dubnových 51,1 bodu na 51,6 bodu, očekával se přitom mírnější nárůst na 51,4 bodu. Kompozitní index vyskočil na 52,7 bodu z 52,6 bodu.
• Sektor služeb ve Spojeném království v květnu expandoval mírně pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z dubnových 58,7 bodu na 58,6 bodu, očekával se přitom pokles až na 58,2 bodu. Kompozitní index klesl na 59 bodů z 59,2 bodu.
• Sektor služeb ve Španělsku v květnu expandoval pomalejším tempem. Index nákupních manažerů klesl z dubnových 56,5 bodu na 55,7 bodu. Očekával se přitom jen mírný pokles na 56,1 bodu. Kompozitní index klesl na 55,6 bodu z 56,3 bodu.
• Index cen výrobců v eurozóně klesl v dubnu v souladu s odhady o 0,1 % mezikvartálně a 1,2 % meziročně.
• Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky očištěný o cenové vlivy a sezónnost v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu vzrostl meziročně o 2,5 % a v mezičtvrtletním srovnání o 0,4 %. Předběžný odhad zveřejněný 15. května předpokládal pouze 2% meziroční růst. Korekce o půl procentního bodu byla podle ČSÚ důsledkem navýšení výnosů nepřímých daní a zpřesnění odhadu hrubé přidané hodnoty na základě administrativních dat za podnikatelské subjekty nezačleněné do krátkodobých statistických zjišťování.
• Slovenská ekonomika v prvním letošním čtvrtletí po očištění o sezonní vlivy vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,6 procenta. Zrychlila tak růst z 0,5 procenta z konce minulého roku. Ekonomiku podle tamního statistického úřadu podpořila zahraniční i domácí poptávka.
• Maďarsko rostlo v 1. čtvrtletí nejsilněji ze zemí Visegrádu. Maďarská ekonomika zrychlila v prvním čtvrtletí meziroční tempo růstu na 3,5 procenta z úrovně 2,7 procenta v předešlých třech měsících.
• Polsko by mělo po parlamentních volbách v příštím roce zahájit diskuzi o způsobu a termínu přijetí eura. Uvedli to podle agentury Reuters vysocí polští představitelé. Podle polského prezidenta Bronislawa Komorowského je přijetí eura nezbytné k posílení pozice Polska v Evropě.
• Podle zdrojů agentury Reuters má velké šance stát se novou šéfkou Evropské komise dosavadní šéfka MMD Christine Lagardeová. Německá kancléřka Angela Merkelová prý požádala Francouze, zda by zvážili současnou šéfku MMD jako prezidentku Evropské komise. Merkelová o tom také údajně jednala přímo s francouzským prezidentem Hollandem. Ten má však strach, že by Evropa přišla o vedoucí pozici v MMF.
• Van Rompuy: Asociační dohodu s Ukrajinou podepíšeme do 27. června.
• ECB oznámila, že Litva splňuje kritéria pro přijetí eura. O vstupu země do eurozóny se bude jednat na summitu 26. a 27. června. Návrh komise musí ještě potvrdit členské státy, nejspíš se tak stane ještě v druhé polovině tohoto měsíce. Litva bude devatenáctou z celkem 28 zemí Evropské unie, která přijme euro - měnu spojovanou v posledních letech i s ekonomickými potížemi EU.
• Německá automobilka Volkswagen získala prodejem nových akcií dvě miliardy eur, které použije k financování plného převzetí švédského výrobce nákladních vozů Scania. Firma uvedla, že vydala zhruba 10,5 milionu nových preferenčních akcií, které prodala za 191 eur za kus. Preferenční akcie mají proti kmenovým přednost při vyplácení dividend, ale nejsou s nimi spojena hlasovací práva.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom kvůli ukrajinskému státnímu svátku posunula termín, od kterého by měla Ukrajina začít platit za dodávky plynu předem. Gazprom uvedl, že termín posouvá o jeden den na 10. června.
• Ruský energetický sektor by měl snížit svou závislost na zahraničních zařízeních. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin. Jeho výzva je podle agentury Reuters součástí snahy o posílení soběstačnosti Ruska v době, kdy země čelí sankcím ze strany západních států kvůli svému postupu vůči Ukrajině.
• Tesco oznámilo pokles tržeb v britských obchodech za 1. čtvrtletí. V 1Q2014 obchodnímu řetězci tržby klesly o 3,8 %. Důvodem jsou nižší ceny v obchodech a nižší poptávka.
• Ukrajinská vláda navrhla rozdělit zadlužený plynárenský podnik Naftogaz do tří oddělených společností. Cílem takového kroku je vyhovět pravidlům Evropské unie pro konkurenční prostředí v energetice, řekl na zasedání vlády ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
• Koncern E.ON Energie získal 100% podíl ve společnosti Lumen Energy, která patří k největším alternativním obchodníkům s energií. Firma dosud v Lumen Energy vlastnila pouze 40 %. Prodej zbývajícího 60% podílu schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), řekl jeho mluvčí Martin Švanda.

Zdroj: CNBC

Aktualita pro rok 2026