Český HDP vzrostl v prvním čtvrtletí meziročně o 2,5 % a překonal odhady

Korekce o půl procentního bodu byla podle ČSÚ důsledkem navýšení výnosů nepřímých daní a zpřesnění odhadu hrubé přidané hodnoty na základě administrativních dat za podnikatelské subjekty nezačleněné do krátkodobých statistických zjišťování.

Tuzemská ekonomika v 1. čtvrtletí tak meziročně vzrostla nejvíce za poslední tři roky, výší hrubého domácího produktu zůstala již pouze 0,3 % pod úrovní 3. čtvrtletí 2011, po kterém postupně sklouzla opakovaně do recese. V aktuálním čtvrtletí přitom těžila z rostoucí zahraniční i domácí poptávky a z velice nízké srovnávací základny, neboť loňské první čtvrtletí bylo z hlediska ekonomického výkonu nejslabší za poslední čtyři roky.

K celkovému růstu ekonomiky výrazně přispěl zahraniční obchod, vývoz a dovoz zboží byly podstatně vyšší meziročně (o shodných 10,5 %) i mezičtvrtletně (o 4,9 %). Aktivní saldo obchodu zbožím a službami v běžných cenách přitom vzrostlo ve srovnání s prvním loňským čtvrtletím o 46,6 % a v porovnání s předchozím čtvrtletím o 23,4 %.

"Pozitivní je, že je oživení založeno na širokých základech. Meziroční růst povzbudily všechny hlavní složky poptávky, tedy soukromá i vládní spotřeba, investice a export," uvedl analytik z UniCredit Bank Patrik Rožumberský. ČSÚ podle analytika Home Credit Michala Kozuba potvrdil oživení české ekonomiky. "Ta udělala jasnou tečku za krizí. Letošní rok by tak měl být z ekonomického hlediska úspěšný. Ekonomika nemá v sobě zásadní brzdu, která by ji měla srazit zpět do krize," uvedl. Analytici čekají celoroční růst ekonomiky o 2,5 % a více.

"Zveřejněná čísla vypadají velmi dobře, roste spotřeba domácností, fixní investice, vládní výdaje i vývozy. Ale skutečným důvodem, proč HDP roste (ano, HDP, nikoli životní úroveň), jsou jen a jen vývozy," říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Jednotlivé složky HDP jsou podle něj různě dovozně náročné. "Například když spotřebujeme více, tak 40 korun z každé stovky navíc se projeví ve vyšších dovozech. Zjistíme, že například růst spotřeby domácností přispěl k růstu HDP 0,8 procentního bodu, ale po očištění o dovozy se jeho příspěvek smrskne na nulu. Fixní investice po očištění o vývozy jsou sice kladné, ale když k nim přidáme zásoby, jsme opět na nule. Vývozy (ponížené o dovozy, které slouží jako vstupy pro výrobu vývozů) jsou tedy jedinou položkou, která takto očištěná zůstane kladná, a to ve výši 2,5 procentního bodu." Životní úroveň tedy rostla, jen bylo pro její růst potřeba více vyvážet.

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně v úhrnu o 1,4 %. Instituce vládního sektoru vydaly o 1,4 % více než před rokem, výdaje domácností se zvýšily o 1,5 % při nižším zájmu o předměty dlouhodobé spotřeby a potraviny a naopak rostoucích útratách za bydlení, služby, obuv a odívání. Výdaje na konečnou spotřebu se v 1. čtvrtletí zvýšily i ve srovnání s předchozím čtvrtletím, celkem o 1,3 % (domácností o 1,2 % a vládních institucí o 1,8 %).

Celková tvorba hrubého kapitálu byla meziročně vyšší o 2,5 %, když pokles výrobních a zbožových zásob byl více než kompenzován růstem tvorby fixního kapitálu o 5,2 %. Zvýšené investice směřovaly do dopravních prostředků, strojního vybavení a budov a staveb s výjimkou bytů. V porovnání s předchozím čtvrtletím se tvorba fixního kapitálu zvýšila o 1,2 %.

Mezičtvrtletní výsledek ekonomiky se proti květnovému prvnímu odhadu zlepšil přes pokles ve výběru příjmů ze spotřební daně z tabákových výrobků způsobený předzásobením na konci loňského roku. Zlepšení o půl procentního bodu v meziročním srovnání proti květnovému odhadu ČSÚ přičítá zvýšení výnosů z nepřímých daní a zpřesnění odhadu hrubé přidané hodnoty. Ta se zvýšila meziročně o 2,2 % a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 %, hlavně díky zpracovatelskému průmyslu, zejména výrobě aut. Dařilo se také stavebnictví díky teplému počasí, zemědělství, obchodu a službám.

Korekce o půl procentního bodu byla důsledkem navýšení výnosů nepřímých daní a zpřesnění odhadu hrubé přidané hodnoty na základě administrativních dat za podnikatelské subjekty nezačleněné do krátkodobých statistických zjišťování.

"Čísla mohou začít vzbuzovat otázky, zda takovýto růst spotřeby nepovede nakonec k poptávkovým tlakům. Marže obchodníků v posledních letech poklesly, takže by tito mohli využít první příležitosti a vyšší poptávku přetavit ve zlepšení vlastních výsledků," upozorňuje Navrátil na souvislosti rychlejšího ekonomického růstu a dalšího nastavení měnové politiky ČNB. "Ale právě dovozní náročnost ukazuje, že v českém případě se poptávkové tlaky v první řadě projevují zvýšením dovozů. To zdůrazňujeme od začátku úvah o intervencích ČNB a je to jeden z argumentů pro to, že si myslíme, že intervence pomohou růstu HDP o něco méně, než odhaduje ČNB, a proč ani inflace nebude akcelerovat tak rychle, jak banka předpokládá. Proto neměníme svůj výhled na měnovou politiku - dno pro EUR/CZK na 27 zůstane do poloviny roku 2015, růst sazeb lze čekat až v roce 2016."

Zdroj: ČSÚ