Spotřebitelské ceny v eurozóně v květnu obnovily růst, jak se očekávalo

V květnu zaznamenalo negativní meziroční míru inflace osm států. Největší pokles cen byl pozorován na Kypru (-1,7 %), v Řecku (-1,4 %) a ve Slovinsku (-0,8 %). Naopak největší meziroční přírůstek zaznamenaly Rumunsko a Malta (shodně +1,3 %) a Lotyšsko (+1,2 %). Ve srovnání s dubnem 2015 meziroční inflace klesla v ve dvou státech, ve třech stagnovala a ve třiadvaceti vzrostla.

Největší vliv na růst cen mělo zdražení zeleniny (+0,09 procentního bodu), růst cen v restauračních zařízeních a kavárnách (+0,08 procentního bodu) a růst cen tabáku (+0,07 procentního bodu). Naproti tomu pohonné hmoty (-0,34 procentního bodu), topné oleje (-0,15 procentního bodu) a zemní plyn (-0,08 procentního bodu) stahovaly inflaci dolů.

Loni v prosinci se země eurozóny jako celek ocitly v deflaci, což se stalo podruhé v historii eura. Lednový meziroční pokles cen o 0,6 % byl nejhlubším cenovým propadem od července 2009, kdy ceny klesaly od června do října.

Letos v dubnu spotřebitelské ceny v eurozóně i v celé EU pokles zastavily a zůstaly v meziročním srovnání beze změny.

Inflace v eurozóně je už od října 2013 pod hranicí jednoho procenta, kterou Evropská centrální banka (ECB) označuje za nebezpečnou zónu. ECB v zájmu návratu inflace k cílové úrovni těsně pod dvěma procenty loni snížila úrokové sazby na rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Letos na jaře banka zahájila takzvané kvantitativní uvolňování měnové politiky v podobě rozsáhlých nákupů státních dluhopisů.