Německý vicekancléř Gabriel kritizoval odpůrce uprchlických kvót

"To nejde, aby Německo, Rakousko a Švédsko přijaly většinu těchto lidí," uvedl vicekancléř a ministr hospodářství Gabriel v rozhovoru poskytnutém listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ). Podle svých možností se podle něj musejí více zapojit i ostatní země osmadvacítky.

"Otevřené hranice budeme moci trvale udržet jen v případě, že Evropa najde společnou politiku vůči uprchlíkům," dodal Gabriel. Právě obyvatelé východní Evropy přitom podle něj z otevřených hranic profitují nejvíce. "Kdo považuje Evropu jen za společenství, v němž si lze něco přivydělat, v němž bude spolupracovat, jen když dostane peníze, a nebude spolupracovat, když nastanou potíže, ten Evropu ohrožuje," řekl Gabriel.

Kritiky za nedostatek solidarity v současné uprchlické krizi se země východní části Evropské unie, včetně Česka, nedávno dočkaly například od rakouského kancléře Wernera Faymanna.

"Během řecké krize hrozilo, že Evropa ztratí peníze," řekl listu WAZ Gabriel. V uprchlické krizi ale podle něj hrozí, "že Evropa ztratí svou tvář".

Spravedlivé rozdělení nákladů na přijetí migrantů ale požadují i jednotlivé německé spolkové země po Berlínu. Podle předsedy konference ministerských předsedů zemských vlád Dietmara Woidkeho by měly obce peníze na péči o migranty dostávat právě přímo ze spolkového rozpočtu.

"Na příjmu nám v Braniborsku měsíčně vznikají náklady na jednoho uprchlíka ve výši asi 1200 eur," uvedl Woidke. "Z toho by měl vzejít hrubý výpočet toho, kolik by měla spolková vláda paušálně přispívat obcím na uprchlíka," dodal.

Německo předpokládá, že by letos mohlo na jeho území dorazit zhruba 800 000 žadatelů o azyl, což by proti loňskému roku představovalo více než čtyřnásobný nárůst. Předseda výboru Spolkového sněmu pro vnitřní záležitosti Wolfgang Bosbach dnes po jednání výboru uvedl, že pro Německo je současná situace výzvou, kterou ale není zatíženo nad své síly.

Nejvíce migrantů dorazilo zatím do Německa po takzvané balkánské stezce přes Maďarsko a Rakousko. Jen během úterý dorazilo vlakem z Budapešti do Bavorska asi 2 700 lidí, od počátku tohoto týdne už je to prý více než 4 300 běženců. Dnes jich kvůli uzavření Východního nádraží (Keleti) v maďarské metropoli do Mnichova dorazilo podle policie jen asi 50, do hornobavorského Rosenheimu u rakouských hranic asi 70. Zhruba 60 lidí už od Bavorska převzala spolková země Durynsko. Příjezd asi 140 migrantů, většinou ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, zaregistrovala v úterý i policie ve Frankfurtu nad Mohanem.

Německý Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) minulý týden uvedl, že nebude uprchlíky ze Sýrie vracet do země, kde překročili hranice EU, a že bude přímo posuzovat jejich žádosti o azyl. To dnes kritizoval bavorský ministr vnitra Joachim Hermann. Prohlášení podle něj sice bylo dobře míněno, vedlo ale prý k tomu, "že to mnoho uprchlíků v Maďarsku považuje za pozvánku".

Zdroj: ČTK