SŽDC má zaplatit skupině ČEZ 1,2 miliardy Kč za neodebranou elektřinu, energetický obr díky tomu může snáze splnit celoroční cíl čistého zisku

SŽDC uzavřela s firmou ČEZ koncem roku 2008 tříletou zakázku na dodávky elektřiny pro všechny dopravce na dráze. Ti ji podle tehdejšího zákona nemohli kupovat přímo. V roce 2009 se však zákon změnil, díky čemuž si dopravci mohli vybrat, od koho energii koupí. Toho využily hlavně České dráhy, které koupily elektřinu rovnou od ČEZ bez prostředníka. SŽDC proto v roce 2010 odebrala od ČEZ místo nasmlouvaných 1,5 milionu MWh jen 40 000 MWh, stejně pak také v roce následujícím.

Podle advokáta zastupujícího ČEZ Prodej Davida Skopala musela energetická firma objednanou elektřinu zajistit, takže jí vznikla škoda. Právníci SŽDC podle serveru argumentovali tím, že správa nemohla elektřinu odebrat kvůli novele energetického zákona, tedy ze zásahu vyšší moci. Snažili se také zpochybnit výši škody. Městský soud ale rozhodl, že SŽDC 858 milionů korun za elektřinu objednanou na rok 2011 a k tomu 350 milionů korun na úrocích musí uhradit. "Byla prokázána výše škody i příčinná souvislost," uvedla podle serveru soudkyně Gabriela Kučerová.

"Rozhodnutí soudu ve prospěch ČEZ se podle nás čekalo. Přesto informaci považujeme za pozitivní, protože to vylepší hospodářské výsledky firmy. Kdy dojde k samotné platbě, nedokážeme odhadnout," uvedl analytik Bohumil Trampota z J&T Banky.

Počátkem loňského roku soudy v prakticky totožném případu pravomocně rozhodly, že SŽDC musí zaplatit 805 milionů korun za neodebranou elektřinu za rok 2010 a 311 milionů korun na úrocích a dalších 22 milionů korun za náklady právníků obou stran.

"Pokud by k finančnímu plnění ze strany SŽDC došlo ještě letos, přispělo by to ke snazšímu dosažení celoročního cíle ČEZ, který na rovině očištěného čistého zisku činí 18 miliard korun," říká Richard Miřátský, analytik z Komerční banky. Současně nicméně Miřátský upozorňuje, že pozitivní efekt finančního plnění ze strany SŽDC může ve výsledcích srážet vliv vývoje kurzu turecké liry, která již delší dobu výrazně oslabuje. Do hospodaření ČEZ se vývoj kurzu turecké liry promítá skrze joint venture podnik provozovaný v Turecku s tamní firmou Akenerji, jež je součástí skupiny Akkök. "Z pohledu cash flow však vnímáme rozdíl mezi peněžním plněním od SŽDC a očekávaným nepeněžním negativním vlivem vyplývajícím z přecenění dluhu společnosti v Turecku pozitivně," pokračuje Miřátský.

Turecká lira od začátku října oslabila o více než deset procent. Oslabování liry, které začalo po neúspěšném vojenském převratu v polovině července, minulý týden výrazně akcelerovalo v reakci na vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jen v minulém týdnu lira oslabila k americkému dolaru o šest procent.

"Přestože předpokládáme, že pozitivní vlivy vyplývající z příjmu ČEZ od SŽDC, snižujících se úrokových nákladů a zvýšení výnosů z ostatních finančních aktiv více než vykompenzují negativní vliv v podobě oslabující turecké liry, ponecháváme v důsledku nejistoty kolem stabilizace kurzu turecké liry naše doporučení nezměněné, tedy na stupni držet. K přehodnocení bychom přistoupili až pokud by došlo ke stabilizaci kurzu turecké liry, výraznému zlepšení nasazení jaderných zdrojů a stabilizaci cen silové elektřiny nad 30 EUR/MWh," dodává Miřátský.

Zdroj: ČTK