Čína rozpouští, co po krizi získala. Její devizové rezervy klesly nejníže za téměř čtyři roky

Devizové rezervy se v lednu snížily třetí měsíc za sebou. Vůbec největší měsíční propad zaznamenaly v prosinci, kdy se snížily o skoro 108 miliard dolarů. Lednový pokles byl druhý nejhlubší.

Čínské devizové rezervy zůstávají zdaleka největší na světě. Je tomu tak i navzdory propadu za celý loňský rok, kdy se snížily o rekordních 513 miliard dolarů.

Čína nahromadila své obří rezervy během minulých dvou desetiletí, kdy její ekonomika díky investicím a vývozu prudce rostla. Peking tehdy sledoval politiku podpory exportu a centrální banka nakupovala cizí měny, aby zabránila kurzu jüanu ve zhodnocování, který by poškodil vývozce.

Čínská centrální banka ale nyní zesiluje snahu o podporu čínské měny po její nečekané dvouprocentní devalvaci z loňského srpna. Čínské úřady se obávají rychlého znehodnocování jüanu, neboť by to mohlo destabilizovat zpomalující čínskou ekonomiku.

Řada čínských podniků má dluhy v amerických dolarech. Jejich splácení by jim v podmínkách výrazně oslabeného jüanu mohlo dělat problémy.

Po nečekané srpnové devalvaci čínské měny zrychlil odliv kapitálu, k čemuž přispěly obavy ze zpomalování čínské ekonomiky, ale také předpokládané zvýšení úrokových sazeb v USA.

Aby stabilizovala situaci, prodává Čína americké dolary a nakupuje domácí měnu. Také zavedla opatření proti spekulacím na devizových trzích a zmírnila kapitálová pravidla pro nákup pevninských akcií a dluhopisů zahraničními institucionálními investory.