ZKLAMÁNÍ: Americká ekonomika v dubnu vytvořila výrazně méně pracovních míst, než se čekalo

Průměrná hodinová mzda se v dubnu meziměsíčně zvýšila v souladu s očekáváním o 0,3 %, v březnu podle revidovaných údajů stoupla proti předchozímu měsíci o 0,2 % (před revizí +0,3 %). Meziročně se průměrná hodinová mzda zvýšila o 2,5 % po 2,3% růstu v březnu. Míra participace v dubnu klesla na 62,8 % z 63 %. Průměrná délka pracovního týdne byla v dubnu 34,5 hodiny (v březnu 34,4 hodiny).

Soukromý sektor v dubnu v USA vytvořil podle vládní statistiky 171 tisíc nových míst, čekal se přírůstek 195 tisíc míst, údaj za březen byl revidován na 184 tisíc z původně hlášených 195 tisíc. Ve vládním sektoru v dubnu 11 tisíc míst zaniklo, pokles počtu míst se dostavil poprvé od října 2015.

Nová místa vznikala v dubnu ve všech sektorech s výjimkou odvětví těžby, kde sedm tisíc míst zaniklo. Od vrcholu v roce 2014 bylo v sektoru těžby zrušeno již 191 tisíc míst.

Míra nezaměstnanosti U6, která bere v úvahu i lidi, kteří hledání práce vzdali, a rovněž ty, kteří jsou nedobrovolně zaměstnáni jen na částečný úvazek, v dubnu klesla o desetinu procentního bodu na 9,7 %. Před rokem činila 10,4 %.

Již ve středu zveřejněná zpráva agentury ADP naznačila, že by páteční data mohla být zklamáním. Podle dat agentury ADP totiž soukromý sektor v USA v dubnu vytvořil jen 156 tisíc pracovních míst, což je nejhorší výsledek za poslední tři roky. Trh predikoval růst o 195 tisíc po předchozích 194 tisících (revidováno z 200 tisíc).

"S tím, jak se postupně dostáváme do stavu plné zaměstnanosti, zřejmě tempo tvorby pracovních míst kolem 200 tisíc měsíčně nebude udržitelné," upozorňuje Marc Chandler, měnový stratég z Brown Brothers Harriman. Pracovních míst v americké ekonomice přibývá bez přerušení již 65 měsíců.

"Vždy bylo zřejmé, že o více než 200 tisíc nemůže růst počet pracovních míst věčně," potvrzuje Paul Ashworth, hlavní ekonom pro USA ve společnosti Capital Economics. "Tak výrazné přírůstky jsou v ekonomice, jejíž růstový potenciál se nachází pod 2 %, dlouhodobě neudržitelné," dodává.

Zpomalení tvorby pracovních míst podle ekonomů může souviset také se zpomalením růstu americké ekonomiky. Celoročně přepočtený růst ekonomiky USA v prvním čtvrtletí podle rychlého odhadu, který byl zveřejněn minulý týden, zpomalil na 0,5 %, a byl tak nejslabší za poslední dva roky. Výsledek je navíc horší než odhady analytiků, kteří čekali růst o 0,7 %. V předešlém kvartálu stoupla největší světová ekonomika o 1,4 %. Ministerstvo financí USA za hlavní brzdu expanze označilo pomalejší zvyšování spotřebitelských výdajů, klesající vývoz a snižování firemních investic, zejména v energetickém sektoru.

Útlum ekonomiky komentoval i prezident Barack Obama. Na páteční tiskové konferenci prohlásil, že americká ani světová ekonomika nerostou tak rychle, jak by měly. Pomoci prý může zejména americký Kongres, který by podle Obamy měl zvýšit federální minimální mzdu, schválit nové obchodní dohody a zjednodušit daňový systém. Obama také vyzval Kongres, aby schválil zákony proti obcházení daní bohatými jednotlivci i firmami.

"Zveřejněná zpráva (o nezaměstnanosti) je jednoznačně zklamáním. Ukazuje se, že firmy v USA se obávají dalšího vývoje ekonomiky. Poptávka slábne, vůči čemuž podniky nezůstávají slepé," uvedl Russell Price, ekonom z Ameriprise Financial Services.

"Trh práce byl dlouho světlým bodem v celkovém obrázku americké ekonomiky. Teď už tomu tak ale není," doplnil Dennis de Jong, výkonný ředitel v brokerské společnosti UFX.

Míra participace - podíl Američanů ve věku 15-64 let hlášených v kategorii pracovních sil - se v posledním roce převážně zvyšovala, podle ekonomů jednak díky zlepšování situace na trhu práce, a jednak vlivem demografického vývoje, kdy lidé narození ve 40. letech 20. století (generace baby boomers) postupně odcházejí do důchodu.

Americký dolar na devizových trzích po zveřejnění zprávy skokově oslabil k euru. Z 1,1422 USD euro posílilo až k 1,1475 USD, poté ale velkou část zisků zase odevzdalo. Slabší tvorba pracovních míst zvyšuje pravděpodobnost, že Fed bude s dalším zvýšením úrokových sazeb spíše vyčkávat na další ekonomická data.

"Zveřejněná zpráva pohřbívá šance na červnové zvýšení úrokových sazeb. Bez silného tlaku na růst mezd a s ohledem na nejistotu ohledně výsledku prezidentských voleb podle mě měnový výbor Fedu zůstane nečinný až do konce roku. To potvrzuje, že se budeme v prostředí nízkých úrokových sazeb pohybovat delší dobu," říká Chris Gaffney, prezident divize světových trhů ve společnosti EverBank.

"Pro ty, kteří si mysleli, že ve hře je červnové zvýšení sazeb, to byl další hřebíček do rakve. Vyvolává to otázky i ohledně zvýšení úroků v září," řekl agentuře Reuters analytik Phil Orlando z newyorské firmy Federated Investors.