Český průmysl v květnu stoupl o 8,6 %, nejvíce od loňského června

Průmyslová výroba v ČR v květnu zrychlila tempo meziročního růstu na 8,6 %. Naposledy takto výrazným tempem rostla loni v červnu. Letos v dubnu byl růst zhruba poloviční.
Letošní květen měl ve srovnání s loňským o tři pracovní dny více. K růstu přispěla tradičně výroba motorových vozidel, která v květnu stoupla o 21,4 %. Průmyslovým podnikům se také dařilo získávat nové zakázky.
Kromě výroby automobilů k růstu průmyslu přispěli také výrobci elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu. Těm výroba po předchozím útlumu stoupla meziročně o desetinu. Dařilo se také kovovýrobě s meziročním růstem o 11,1 %.
Dařit se ale přestalo výrobcům ostatních dopravních prostředků a zařízení, jejichž produkce meziročně klesla o 11,6 %. V předchozích měsících rostla. V útlumu výroby jsou nadále chemičky, kterým produkce v květnu klesla o dalších 13,6 %, a těžaři. Těžba byla meziročně nižší o 4,5 %.
Tržby z průmyslové činnosti meziročně vzrostly o 4,9 %, výraznější růst byl patrný v zahraničí. Tržby z přímého vývozu stouply o 6,2 %, kdežto domácí tržby se zvýšily o 3,4 %.
Průmyslovým podnikům se nadále dařilo získávat nové zakázky. Těch meziročně přibylo o 13,5 %, tempo růstu tak z dubnových 13,2 % ještě stouplo. Nové zakázky průmyslové podniky nalézaly zejména v zahraničí, kde stouply o 16 %, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 9,1 %. Nová odbytiště si našli především výrobci aut, těm zakázky vzrostly o dvě pětiny.
"Průmyslová produkce je nadále kladně ovlivňována jak zahraniční, tak domácí poptávkou. V prvním případě průmysl táhne především Německo a oživení v některých dalších zemích EU. To se pak přenáší na český trh práce a do sentimentu domácností i firem, což následně kladně ovlivňuje také domácí poptávku. Podobný vývoj se dá očekávat i v následujících měsících, ačkoliv průmyslová produkce zůstane s velkou pravděpodobností silně volatilní (i po očištění o pracovní dny)," říká analytik České spořitelny Jiří Polanský.
"V letošním i příštím roce čekáme růst průmyslové produkce zhruba o 4 %. Rizikem je brexit. Jeho okamžitým dopadem je zvýšená nejistota, která obecně snižuje investiční apetit firem. To se poté dotýká těch vývozců, kteří vyvážejí kapitálové statky či některé komponenty pro investice. V tuto chvíli ale nečekáme, že by se tento vliv silně projevil v datech. Vývozci mají dostatek zakázek (květnový meziroční růst byl 13,5 %), takže efekty brexitu by měly přijít až později. Výraznějším rizikem bude skutečný odchod Británie z eurozóny, který může mít podstatně větší dopady na reálnou ekonomickou aktivitu a může český vývoz ohrozit více. To ale bude záležet na politických vyjednáváních, která odstartují pravděpodobně v závěru letošního roku," dodává Polanský.
Průmyslová výroba po déle trvající expanzi naráží na jistou nasycenost svých odbytišť, jak v ČR, tak v zahraničí, kde navíc situaci nepomáhá pomalejší než předpokládaný růst globálního hospodářství, míní analytik skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Připomněl ale, že objem produkce českého průmyslu roste bez ustání každý měsíc již více než tři roky.
Květen byl podle analytika Komerční banky Marka Dřímala nejlepší letošní měsíc pro český automobilový průmysl. Hlavně v meziročním pohledu je vidět obrovský nárůst výroby, z českých automobilek vyjelo v letošním květnu o pětinu více aut než loni. Za celý letošní rok by měl průmysl přidat téměř tři procenta a z pohledu nabídkové strany opět táhnout českou ekonomiku, odhadl Dřímal.
Zdroj: ČTK
Aktuality
