Bývalá eurokomisařka čelí kritice kvůli offshoreové firmě

Kroesová, která byla v letech 2004 až 2010 eurokomisařkou pro hospodářskou soutěž a následně až do roku 2014 vedla evropský rezort digitalizace a nových technologií, byla podle ICIJ v letech 2000 až 2009 ředitelkou firmy Mint Holdings se sídlem na Bahamských ostrovech. O této své pozici, a tedy o možném střetu zájmů přitom neinformovala ani veřejnost, ani Evropskou komisi, což bylo ale její povinností.

Podle právníka Kroesové Oscara Hammersteina nebyla ale firma Mint Holdings nikdy skutečně funkční a jen administrativní chybou došlo k tomu, že nebyla z bahamského registru odstraněna. Firmu podle něj založil jordánský podnikatel, s nímž se Kroesová dobře zná a který chtěl nakoupit některá aktiva americké energetické společnosti Enron. Ta ale později zkrachovala, a k transakci tak nikdy nedošlo.

Kroesová podle svého právního zástupce předpokládala, že její účast na celém projektu tím skončila. V roce 2009, kdy už byla eurokomisařkou, prý sice přišla na to, že její jméno dál figuruje v bahamském registru, tuto úřední chybu prý ale okamžitě napravila.

ICIJ zveřejnilo zhruba 1,3 milionu dokumentů z firemního registru Bahamských ostrovů se jmény ředitelů a některých vlastníků více než 175 000 firem, fondů a nadací založených v letech 1990 až 2016.

Už na jaře uveřejnilo takzvané Panama Papers, které obsahovaly informace uniklé z právní firmy Mossack Fonseca. Vyplývá z nich, že firma pomáhala svým klientům vyhnout se co nejefektivněji placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti. Dokumenty se týkají i desítek prominentních politiků a byznysmenů.

Kvůli kauze Panama Papers rezignoval islandský premiér Sigmundur Davíd Gunnlaugsson. Bývalý britský premiér David Cameron čelil kritice kvůli offshoreovému investičnímu fondu svého otce.