ČNB utáhla měnové kohouty, dvoutýdenní repo sazbu zvýšila o 25 bazických bodů na 0,5 %

Bankovní rada sazby zvýšila podruhé v tomto roce, poprvé tak učinila na začátku srpna. Předtím se sazby naposledy zvýšily v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla o 25 bazických bodů na 3,75 %. V září banka ponechala sazby beze změny. Ekonomové nyní očekávají další postupný růst úroků.

Lombardní sazba je míra, za kterou si obchodní banky mohou půjčovat u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Na diskontní sazbu jsou navázány například penále za nesplácené úvěry či neuhrazené daně.

"V posledních dnech se stále častěji objevovaly názory, že by ČNB mohla základní sazbu zvýšit v jednom kroku i o 50 bazických bodů, nakonec se však potvrdil základní scénář postupného růstu sazeb. Jedním z důvodů může být i to, že část měnového zpřísnění již doručila silnější koruna. Ta od zářijového jednání centrální banky posílila o více než procento, což je z pohledu centrální banky ekvivalent růstu sazeb o 0,25 procentního bodu," říká hlavní ekonom ING pro Českou republiku Jakub Seidler.

Podle ekonoma z Komerční banky Viktora Zeisela ČNB zvýšením sazeb signalizuje, že se české ekonomice daří a že se jí bude dařit i v dalších měsících. "Očekáváme, že příští rok ČNB zvýší sazby o čtvrt procentního bodu na každém ze svých čtyř hlavních zasedání. Dokonce by se mohlo stát, že ke zvýšení sazeb dojde ještě letos na prosincovém zasedání banky. Inflační tlaky v tuzemské ekonomice zůstávají silné, nedostatek pracovní síly a rostoucí poptávka po zaměstnancích budou nadále podporovat růst mezd, který je nejdůležitějším faktorem vyšší inflace, a posilování koruny bude stále spíše jen pozvolné," říká Viktor Zeisel.

Česká koruna na zveřejnění výsledku zasedání ČNB zareagovala mírným posílením k euru, z 25,55 EUR/CZK se posunula pod 25,53 EUR/CZK, po tiskové konferenci guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka ovšem oslabila k 25,73 EUR/CZK.

Podle ekonoma ze společnosti CYRRUS Lukáše Kovandy je důvodem oslabení koruny skutečnost, že představitelé ČNB v uplynulých týdnech vyvolali příliš silná očekávání ohledně razance dalšího zpřísňování měnových podmínek, která nyní zcela nenaplnili.

ČNB zlepšila odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok

V aktualizované makroekonomické prognóze zveřejněné během tiskové konference Jiřího Rusnoka ČNB zlepšila výhled ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos podle nového odhadu český HDP vzroste o 4,5 %, v srpnu banka odhadovala, že letos ekonomika přidá 3,6 %. Pro příští rok banka zlepšila odhad růstu ekonomiky na 3,4 % z 3,2 %, pro rok 2019 nechala odhad na 3,1 %.

ČNB upravila také odhad vývoje inflace. Ve čtvrtém čtvrtletí příštího roku čeká inflaci 2,2 %, zatímco v srpnu to bylo 1,8 %. Pro první čtvrtletí 2019 odhad zvýšila na 2 % z předchozích 1,8 %.

Po většinu příštího roku podle nové prognózy inflace setrvá nad 2% cílem ČNB, následně by se na horizontu měnové politiky měla k cíli shora vrátit. K návratu inflace k cíli přispěje podle Rusnoka vedle posilování koruny i růst úrokových sazeb, který bude ale brzděn kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky. Česká koruna podle guvernéra ČNB posílí díky zpřísňování domácí měnové politiky vůči měnové politice eurozóny.

Rizika pro odhadovaný vývoj jsou podle bankovní rady mírně proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Nejistotou je podle Rusnoka možné mírnější posílení koruny proti odhadům v příštích čtvrtletích, a to kvůli možnému uzavírání korunových pozic spekulativními investory. Dalším rizikem jsou i síla, skladba a setrvačnost inflačních tlaků z domácí ekonomiky.

Rusnok také oznámil, že v první zprávě o inflaci v roce 2018, která bude zveřejněna v únoru, obnoví centrální banka zveřejňování odhadu vývoje koruny vůči euru. Zveřejňování odhadů pozastavila ČNB v listopadu 2013 v souvislosti se zavedením kurzového závazku.

Ministerstvo financí na konci července ve vlastní prognóze zlepšilo odhad růstu ekonomiky pro letošní rok na 3,1 % a pro příští rok na 2,9 %. Novou prognózu MF vydá zhruba za dva týdny. Česká bankovní asociace minulý týden zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky na 4,3 %, pro příští rok odhad růstu zvýšila na 3,2 %.

Vyšší sazby pocítí i spotřebitelé, růst úroků u úvěrů ale bude brzdit konkurence na trhu

"V tuto chvíli není aktuální tempo růstu úrokových sazeb až tak zásadní, důležité je, že díky příznivému vývoji české ekonomiky budou sazby růst i v dalších čtvrtletích. Trh si je této skutečnosti vědom, a začíná proto stále více předpokládat rychlejší růst sazeb, než ČNB předpokládala ještě ve své srpnové prognóze. Díky tomu rostou také tržní úrokové sazby delších splatností, které se dostávají na nejvyšší hodnoty za posledních několik let. Současná výše sazeb u hypoték se tak jeví v kontextu tržních sazeb neudržitelně nízká, a v horizontu několika měsíců lze proto čekat jejich růst," upozorňuje Jakub Seidler z ING.

"Nedomníváme se ale, že by měl uvedený růst úrokových sazeb výrazněji dopadat na domácnosti s hypotékami, které budou při refixování úvěrů  postupně čelit vyšším splátkám. ČNB ve své poslední Zprávě o finanční stabilitě provedla zátěžový test domácností, v němž sice potvrdila vyšší citlivost nízkopříjmových domácností s hypotečním úvěrem na růst sazeb, nicméně předpokládaný růst úroků v nepříznivém scénáři ČNB činil tři procentní body, což je výrazně silnější nárůst, než lze v současné situaci očekávat," uvádí dále Seidler.

Analytik z BH Securities Martin Vlček potvrzuje, že lze čekat růst sazeb nových i refinancovaných hypoték, zároveň ale upozorňuje, že tento vývoj může být tlumen velkou konkurencí bank. U spotřebitelských úvěrů podle něj může být tento efekt ještě výraznější.

Sazby se mohou znovu zvýšit na jakémkoli příštím zasedání bankovní rady

Jiří Rusnok na tiskové konferenci rovněž řekl, že bankovní rada může úrokové sazby znovu zvýšit na jakémkoli dalším zasedání, pokud to bude vyžadovat situace. Nová makroekonomická prognóza ovšem pro příští rok počítá jen s jedním zvýšením sazeb, což je podle ekonomů vzhledem k současnému ekonomickému vývoji neadekvátní.

"Na dnešní debatě vyplynulo, že nejsou žádné překážky, které by bránily tomu, abychom přistoupili ke změně sazeb na každém (dalším) zasedání. Tedy pokud to situace bude vyžadovat," řekl Rusnok. Upozornil, že na trhu práce již česká ekonomika vyčerpala všechny rezervy a mzdy rostou téměř dvouciferným tempem. "Důvodů je pro zpřísnění měnové politiky dostatek. Jsme v komfortní situaci, máme udržitelnou inflaci, takže si můžeme dovolit kroky k normálnějšímu nastavení měnové politiky," uvedl guvernér a dodal, že česká ekonomika je "nad svým potenciálem".

Během jednání bankovní rada podle Rusnoka diskutovala také o možnosti zvýšit základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Výrazně ale podle něj převládl názor postupovat v měnové politice zvyšováním sazeb o 0,25 procentního bodu.

"Předpoklad jen jednoho zvýšení základní úrokové sazby o 25 bazických bodů v příštím roce je podle nás vzhledem ke stavu tuzemské ekonomiky neadekvátní. Současný vývoj ekonomiky si vyžaduje výraznější růst sazeb, který centrální bance umožňuje překoupená koruna nezávisle na politice ECB. Zároveň je nová prognóza vývoje sazeb do jisté míry nekonzistentní s řadou výroků některých členů bankovní rady ČNB, kteří ještě nedávno avizovali možnost razantnějšího zvyšování sazeb. Je možné, že se ČNB nechce příliš zavazovat a ovlivňovat tržní očekávání ohledně růstu sazeb, a proto je nová prognóza konzervativnější," spekuluje Jakub Seidler. "Nadále předpokládáme, že sazby by mohly v příštím roce vzrůst třikrát, v polovině příštího roku čekáme základní sazbu na úrovni 1 %," dodává ekonom z ING.

Česká ekonomika ve skvělé kondici

Ekonomická aktivita v ČR se vyvíjí nad očekávání příznivě, meziroční růst tuzemské ekonomiky v druhém čtvrtletí zrychlil na 4,7 %, inflace se stále pohybuje bezpečně nad 2% cílem ČNB, kde by měla setrvat i na horizontu měnové politiky ČNB (18 měsíců), a nezaměstnanost je nejnižší v celé EU.

K příznivému vývoji české ekonomiky přispívá jak domácí, tak zahraniční poptávka. Podle Českého statistického úřadu se v druhém čtvrtletí dařilo většině odvětví hospodářství ČR. K růstu nejvíce přispěl zpracovatelský průmysl tažený nejen výrobou aut, ale například i zvýšením produkce elektrických přístrojů a zařízení.

Reálné příjmy domácností vzrostly v druhém čtvrtletí o 2,6 % a spotřeba na obyvatele o 2,9 %. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele v nominálním vyjádření byl 24 596 korun. "Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v druhém čtvrtletí 30 603 Kč, proti stejnému období předchozího roku se tak reálně zvýšil o 4,4 %," uvádí zpráva ČSÚ.

Česká národní banka je první centrální bankou v Evropské unii, která se během současného hospodářského cyklu rozhodla zvýšit úrokové sazby, a třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která tak v pokrizovém období učinila. Zatím měnovou politiku prostřednictvím sazeb zpřísnily jen americká a kanadská centrální banka (ve čtvrtek také banka britská). Evropská centrální banka podle analytiků své sazby poprvé zvýší zřejmě v druhé polovině příštího roku.

Zdroj: ČNB, ČTK