Íránci druhým dnem protestovali proti špatné ekonomické situaci

Mašhadský soudce Hosej Hajdarí v pátek řekl, že důvodem k zadržení 52 lidí byla nepatřičná hesla, která vykřikovali. Viceprezident Ešák Janangírí prohlásil, že protesty se konají pod záminkou ekonomických problémů, ale zdá se, že je za nimi něco jiného.

Podle íránských zdrojů účastníci provolávali smrt Rúhánímu a v kritice zahraniční politiky zaznívalo heslo Ne Gaza, ne Libanon, můj život je v Íránu, což je odkaz na íránskou podporu libanonského Hizballáhu a palestinského Hamásu.

Hamíd Garmábí, který je ve správě města Níšápúr, jež leží poblíž Mašhadu, řekl, že Mašhad se potýká s velkou krizí způsobenou nelegálními hypotéčními institucemi.

V Kermánšáhu demonstranty rozehnala policie. Také tam se provolávala protivládní hesla. Sešlo se tam podle agentury Fars asi 300 lidí, kteří žádali propuštění politických vězňů.

V Íránu je policie všudypřítomná a politické protesty tam nejsou obvyklé. Naposledy se konaly v roce 2009 po druhém zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Zastánci reforem tehdy tvrdili, že volby byly zmanipulované.

Na sociálních sítích se objevují výzvy k protestům po celé zemi, i když vláda varuje před nepovolenými akcemi. Teheránský guvernér řekl, že v Teheránu žádné protesty povoleny nebyly. Upozornil, že ve městě je množství policistů, kteří proti shromážděním tvrdě zasáhnou.

Stanice BBC oznámila, že nynější demonstrace vládu zaskočily. Odrážejí rostoucí nespokojenost Íránců se svou životní úrovní. Běžní Íránci podle BBC chudnou.

Rúhání vyhrál dvoje prezidentské volby díky slibům, že ozdraví ekonomiku poznamenanou mezinárodními sankcemi. Měla to umožnit dohoda o íránském jaderném programu, na kterou Írán přistoupil v roce 2015 a která částečně sankce ruší. Íránu se podařilo srazit inflaci pod 10 %, což je úspěch ve srovnání se stavem za Rúháního předchůdce Ahmadínežáda, kdy inflace dosahovala i 40 %. Míra nezaměstnanosti ale zůstává vysoká, letos činila 12,4 %, což je ve srovnání s loňskem nárůst o 1,4 procentního bodu.