Lídři EU jednají o penězích na oživení ekonomik, postoje se různí
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek odpoledne zahájili obtížnou debatu o penězích, které by 27 států mělo společně vyhradit na oživení ekonomik ochromených pandemií nemoci covid-19. Političtí vůdci by na závěr dnešní videokonference měli pověřit Evropskou komisi přípravou parametrů fondu, který by měl v příštích letech pomoci nejpostiženějším hospodářským odvětvím a regionům.
Přes dnešní vstřícné prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové se očekává, že dohoda na základním vymezení charakteru takové pomoci bude kvůli zásadně rozdílným postojům zemí velmi obtížná.
"Motorem oživení bude nový Marshallův plán, bezprecedentní investiční počin, který bude mířit tam, kde jej bude nejvíc potřeba," uvedl před začátkem jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Na konci dnešního už čtvrtého videosummitu od počátku krize by prý rád měl jasnější představu o tom, co státy EU od fondu očekávají.
Unijní země, které investovaly do svého zdravotnictví a pomoci firmám rozdílně velké částky, jsou však v názorech na objem i charakter společné pomoci rozděleny.
Nejhůře zasažené státy jako Itálie či Španělsko se snaží, aby objem pomoci byl co nejštědřejší a měl v ideálním případě formu přímých grantů. Prosazují i vypsání společných dluhopisů. Na druhé straně stojí země takzvané šetřivé skupiny jako jsou Německo či Nizozemsko, které kvůli obavě z velkého společného zadlužení EU chtějí, aby vlády dostávaly z Bruselu úvěry, které by musely splatit. O společném sdílení dluhu nechtějí tyto státy ani slyšet.
Podle dokumentu připraveného podle agentury Reuters pro dnešní zasedání Evropskou komisí počítá Brusel s tím, že by budoucí fond a příští sedmiletý rozpočet poskytly úhrnem až dva biliony eur. Unijní činitelé hovoří o tom že by mělo částečně jít o přímé investice a zčásti o půjčky státům.
Kancléřka Merkelová dnes prohlásila, že její země je připravena na dobu nutnou pro oživení ekonomik zvýšit svůj příspěvek do unijního rozpočtu a být solidární s dalšími zeměmi, což je vnímáno jako ochota ke kompromisu. Na druhou stranu však vyloučila, že by Berlín kývl na společné sdílení dluhu, které požaduje Francie či jihoevropské státy.
Nejmenovaný unijní činitel i proto odhadl, že se dnes lídři shodnou přinejlepším na některých obecných vodítcích pro komisi, konkrétní parametry fondu ale nechají na ní. Političtí vůdci by se pak podle odhadů EK mohli sejít k rozhodující debatě o masivním podpůrném balíku v červnu.
Dnes by naproti tomu mohli bez větší diskuse podpořit předchozí ekonomické stimuly v celkové výši 540 miliard eur, na nichž se začátkem dubna shodli ministři financí. Odsouhlasit by měli také plán Bruselu na koordinované uvolňování omezení přijatých kvůli pandemii.
Zdroj: ČTK
Aktuality
