Maláčová vidí prostor pro zvýšení podpor v nezaměstnanosti

"Vidím prostor pro navýšení podpory v nezaměstnanosti, pokud nezaměstnanost stoupne skokově," uvedla Maláčová.

Podpora v nezaměstnanosti se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 %, další dva měsíce 50 % a ve zbytku času 45 %. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 %.

Odbory nastavení dlouhodobě kritizují. Na výši částek začaly poukazovat znovu před pár týdny kvůli koronavirové krizi.

V únoru a v březnu dosahovala nezaměstnanost v Česku tří procent. Ministerstvo práce podle dosavadního vývoje očekává, že by se za duben mohla zvednout na 3,4 %. Ministryně řekla, že by mohlo přibýt kolem 41 000 nových uchazečů o zaměstnání. V březnu jich bylo 35 700, celkem pak úřady evidovaly zhruba 225 700 zájemců o místo. Za duben by uchazečů mohlo být 250 000, upřesnila v neděli Maláčová.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v Partii na televizi Prima řekl, že není příliš optimista a podle odhadů by nezaměstnanost na konci roku mohla být mezi osmi a deseti procenty. Podle ekonomů lze očekávat výrazné zhoršení kvůli dopadům koronavirové nákazy.

Ministerstvo práce v podkladech ke kurzarbeitovému programu Antivirus uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů. Pohybovala by se tedy kolem osmi procent. Ekonomické dopady budou podle resortu záviset na tom, kolik lidí skutečně bude bez práce a na jak dlouho. Při půlročním navýšení nezaměstnanosti o pět procentních bodů by státní rozpočet na daních, odvodech a vyplacených podporách přišel o 44 miliard korun, spočítalo ministerstvo.