Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září nezměnily

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v září nezměnily. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, zůstal na srpnových 44,9 bodu. Patří tak k nejslabším od poloviny roku 2009. Informovala o tom v úterý společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
"Výrobu i nové zakázky v září dál tížila slabá poptávka a provozní podmínky v českém zpracovatelském sektoru se tak opět zhoršily. Index PMI se držel na jedné z nejnižších hodnot od července 2009, ale pokles zmírnil, protože útlum výroby a nových zakázek od předchozího měsíce nepatrně zpomalil," uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.
"Indikátor PMI v tuzemském průmyslu se od konce roku 2017 postupně snižuje. Zatímco na přelomu roku 2017 a 2018 dosahoval téměř 60 bodů, rok poté již byl mírně pod hranicí 50 bodů. Letos se tuzemsky indikátor PMI nachází po celou dobu pod 50 body," řekl ČTK analytik ING Bank Jakub Seidler. Tvrdá data z průmyslu podle něj sice pokles zatím nenaznačují, zpomalování průmyslové aktivity je ale znatelné. V roce 2017 rostl průmysl o více než šest procent, loni to bylo o tři procenta a dosavadní růst v letošním roce dosahuje jednoho procenta.
Současné úrovni indexu nákupních manažerů by odpovídal jednociferný pokles české průmyslové produkce, upozornila analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Průmysl ale zatím setrvalejšímu poklesu odolává, o což se podle Horské zasloužilo zahájení výroby nových modelů aut. "Ačkoliv současné nízké hodnoty indexu PMI možná až příliš zohledňují rizika a nejistoty, které průmysl tíží, konkrétně neřízený brexit, obchodní války Donalda Trumpa či riziko konfliktu na Blízkém východě, detaily z průzkumu mezi manažery mnoho důvodů k optimismu nadávají," podotkla.
Tempo poklesu výroby a nových zakázek v září zmírnilo, ale redukce pracovních míst zrychlila na nejvyšší tempo od listopadu 2009. Důvěra ve výrobu v příštím roce poklesla, zatímco obchodní spory pokračují a zákaznická poptávka dál slábne. Tlaky na ceny zmírnily a vstupy vzrostly druhým nejpomalejším tempem od poloviny roku 2016. Ceny výstupů opět klesly, což firmy zdůvodňovaly tlakem klientů na slevy.
Průměrná hodnota za letošní třetí čtvrtletí navíc indikovala nejrychlejší zhoršení provozních podmínek od nejhlubší finanční krize ve druhém čtvrtletí roku 2009. Pokles objemů výroby i nových zakázek v září zpomalil, ale přesto byl silný a v případě zakázek stále výrazný. O slabé poptávce ze zahraničí svědčil i prudký pokles exportu.
Podnikatelskou důvěru znovu ohrozily obavy z obchodních válek a pokles zahraniční poptávky. Stupeň optimismu byl po srpnu hned druhý nejnižší od prosince 2012 a celkově jen slabý.
Firmy zároveň registrovaly druhé nejslabší zvýšení nákupních cen za více než tři roky. Zmírnění inflace v září běžně spojovaly s lepší vyjednávací pozicí u dodavatelů díky snížení poptávky po vstupech. Kvůli většímu tlaku na slevy stejně tak mírně klesly i ceny výstupů.
Zdroj: ČTK
Aktuality
