O (zdánlivém) tržním šílenství aneb Co nenávidí býci i medvědi

V posledních měsících, ale vlastně i během každé výsledkové sezóny (a nejen během ní), co jich moderní informační doba pamatuje, se v různých obměnách odehrává zhruba následující scénář (princip funguje i opačně, ale dochází k němu méně často a reakce až na výjimky bývají o něco mírnější):

• Akcie firmy stojí 30 USD. Management oznámí, že čeká v dalším kvartálu zisk maximálně 1 USD na akcii, ačkoli trh doufal ve 1,50 USD. Cena akcie spadne na 20 USD.
• Uplyne trochu vody, firma oznamuje výsledky. Vykázaný zisk je 1,05 USD na akcii, tedy vyšší, než firma "vyhlížela". Investoři neváhají a cenu akcií vyženou na 35 USD.

Chudáci akcioví medvědi, takový scénář musejí snášet co tři měsíce v tolika jednotlivých případech, že by to jednomu obrousilo drápy! A provokuje to lidskou mysl obecně, protože náš mozek preferuje jistou lineárnost, logiku ve vztahu příčiny a důsledku. Když spadnete z Eiffelovky, zemřete. Když šlápnete do hluboké louže, nateče vám do bot. Tak to přece má být!

Na akciovém trhu to ale funguje jinak. Vývoj ekonomiky a s ním i fundamentů firem je jedna věc, vývoj cen akcií je věc druhá. V současnosti se trh soustředí na to, jak dobře bude (a jak rychle), až koronavirová krize odezní, nikoli na její drtivé dopady. Jak to?

Ponechme stranou faktory, o nichž píšeme často (podpora ekonomiky ze strany centrálních bank a vlád,a tedy velké množství peněz v systému, který často dokonce trestá za investice do bezpečnějších aktiv, než jsou akcie). Důležitá je totiž psychologie. Konkrétně pak to, že trhu nejde až tolik o "dobrá vs. špatná" data, ale o "lepší vs. horší než očekávaná" data.

V současnosti naprostá většina firem hospodaří o poznání skromněji než před rokem, velká část z nich na tom ale může být (zatím ještě nevíme, zda opravdu je) lépe, než třeba v únoru, březnu či dubnu čekala většina analytiků. A to je klíčové pro vývoj cen akcií. V příkladu na začátku je zkrátka 1,05 USD více než 1 USD, předchozí odhad trhu 1,50 USD je dávno zapomenutý.

Ve výsledku to znamená, že akciový trh v krátkodobém horizontu nemusí absolutně dávat smysl. To, že bychom si to přáli (třeba na základě teorie o efektivitě trhu), na tom nic ne(z)mění. Firmy se zkrátka s krizí (zatím) vyrovnávají lépe, než se čekalo. Ekonomika se otevírá rychleji a spotřebitelé utrácejí více, než se čekalo. Neznamená to, že jsou na tom dobře, jsou na tom zkrátka jen lépe než nejhůře. A to (zatím) stačí.

Zdroj: The Reformed Broker