Zájem o investiční alternativy roste. Nejsou ale vhodné pro každého

To, že se u nás hedgeové fondy, respektive podle českého práva fondy kvalifikovaných investorů (FKI) rozšířily poměrně pozdě, je důsledek slabého povědomí investorů o alternativách, ale také legislativy. Přesto, nebo možná právě proto, jejich obliba mezi investory roste.

Dostupnější FKI

Společnosti spravující FKI sice mají poměrně striktně dané možnosti nabídky, ale v posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které dostupnost těchto fondů zlepšily. Často se zmiňuje novela zákona z roku 2016, podle níž kvalifikovaný investor nemusí disponovat částkou 125 tisíc eur, nově stačí milion korun s tím, že administrátor fondu musí potvrdit způsobilost a dostatečné finanční zázemí investora.

"Minimální investice neklesla, spíše naopak. Zakládání fondů se ale opravdu zjednodušilo - stačí se dohodnout s investiční společností a fond může vzniknout obratem. Právní předpisy oslabily úlohu ČNB v celém procesu a zároveň fondy daňově zvýhodnily. Není proto divu, že FKI u nás nyní rostou jako houby po dešti," říká David Kuboň z advokátní kanceláře KLB Legal, která se se specializuje mimo jiné také na právo kapitálového trhu a vymáhání oprávněných nároků v oblasti bankovnictví, financí a správy aktiv.

Ke konci roku 2016 tak bylo v Česku více než 150 fondů kvalifikovaných investorů a výše objemu majetku v FKI spravovaného členy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) byla bezmála 100 miliard korun.

Poznámka: Objem obhospodařovaného majetku zahrnuje aktiva fondů obhospodařovaných daným subjektem (nebo "členem AKAT ČR") bez ohledu na to, zda tentýž subjekt poskytuje rovněž službu administrace. Objem administrovaného majetku zahrnuje aktiva fondů, které uvedený subjekt administruje, ale přitom nejsou obhospodařovány jiným členem AKAT ČR. Data za některé členy AKAT ČR zahrnují rovněž majetek příslušné finanční skupiny, nikoli pouze majetek klientů (třetích stran).

Daňový kolotoč

Co se týče zmiňované daňové výhodnosti, až do roku 2014 zdaňovaly všechny FKI své příjmy sazbou 5 %. Novela z roku 2014 (platná od začátku roku 2015) přinesla změnu, podle níž tuto zvýhodněnou sazbu mohly využívat pouze takzvané základní investiční fondy, mezi něž patřily otevřené podílové fondy, fondy investující do běžných investičních nástrojů a podobně. Ministerstvo financí tak chtělo zamezit vzniku účelově založených fondů, které byly uzavřené a jejichž činnost souvisela s běžným podnikáním (a pomáhaly tedy s vyhýbáním se 19% dani), zaměřených především na nemovitosti, developerské projekty nebo solární elektrárny. Fondy ale tuto novelu obcházely tím, že zřizovaly účelové společnosti (takzvané SPV, special purpose vehicle), prostřednictvím nichž mohly investovat do nemovitostí, ale nemusely je vlastnit přímo.

Dalším způsobem, jak dosáhnout na 5% zdanění, bylo uvedení fondů na pražskou burzu. Dnes je tak na BCPP dostupných 40 FKI. Další novela platná od 1. června 2016 pak umožnila využívat zvýhodněnou daňovou sazbu i uzavřeným fondům, takže se situace vrátila na začátek.

Důvodem, proč počet FKI u nás v poslední době roste, je dále skutečnost, že pro majetné a zkušené investory jde o zajímavou alternativu k běžným investičním nástrojům. Kromě běžných instrumentů a cenných papírů mohou využívat neobvyklé investiční strategie a investovat do alternativních aktiv, jako jsou umění, půda, komerční nemovitosti, víno, private equity a další.

Jen pro někoho

Právě různorodost je však důvodem, proč tyto fondy nejsou vhodné pro každého investora. "FKI není pro každého, ale – jak název napovídá – pouze pro kvalifikované investory. Tedy pro investory, kteří jsou zkušení, majetní a znalí, a mohou tudíž nést vyšší riziko. Marketing těchto fondů musí tento princip respektovat. Je navíc povinností investičního fondu, respektive investiční společnosti, si prověřit, zda daný zájemce o investování je skutečně kvalifikovaný, tedy jestli si je vědom souvisejících rizik a možné ztráty. Každý fond musí také respektovat základní pravidla nabízení, například nesmí zdůrazňovat pouze výhody na úkor rizik," vysvětluje Kuboň.

Vedle domácích FKI jsou v Česku dostupné také některé hedgeové fondy, které sice spravují české společnosti, ale mají domicil v zahraničí. Takových fondů může v ČR působit několik desítek a pod správou mohou mít až 15 miliard korun.

Ať už je to kvůli výhodnější daňové politice, jednoduššímu procesu založení a administrace, nebo omezené regulaci, pro investory to kromě širší nabídky může znamenat i vyšší riziko. "Důvody jsou různé, daňovými výhodami počínaje a slabou regulací konče. Kamenem úrazu pro investory je zejména to druhé, tedy cizí právní prostředí. S tím souvisí nejen možná nižší ochrana investorů, ale i podstatně složitější možnost bránit se proti případné nezákonné činnosti fondu. Naštěstí je díky působení fondů v České republice možné je žalovat i u českých soudů. Co se týká nabízení fondů v ČR, žádný fond nesmí být na našem území nabízen bez vědomí ČNB. Legální distribuce FKI je proto podmíněna zápisem příslušného fondu do registrů České národní banky," říká Kuboň.

Někdy je ale problém také v samotných investorech, kteří si to, zda má fond povolení v Česku působit, vůbec neověří. Výjimkou nejsou ani případy, kdy ČNB (často poměrně pozdě) varuje investory před tím, že daný subjekt nemá oprávnění k poskytování investičních služeb, informace se objeví také v médiích, ale investoři do fondu i tak dále investují. Když pak podvodník sbalí kufry a investoři přijdou o peníze (klidně i rok po varování od ČNB), stěžují si na centrální banku, že udělala málo pro to, aby předešla jejich ztrátám. Investování je ale o zodpovědnosti k vlastním penězům, z čehož vyplývá, že investoři by si měli ověřit, komu svěřují své peníze a do čeho vlastně investují.

---

O tom, jak se daří fondům kvalifikovaných investorů a hedgeovým fondům nabízeným v České republice, se dozvíte příště.