Růst inflace? Zapomeňte!
Ekonomové si v poslední době stále častěji pokládají otázku, proč spotřebitelské ceny ve světě příliš nerostou, a to ani v zemích, v nichž zrychluje ekonomický růst. Mohou k obratu letitého trendu pomoci opatření čínské vlády?
Hlavní faktory očekávaného obratu ve vývoji cen, jako jsou opětovné oživení výroby v Číně a vyhlídky na snížení daní slibované Donaldem Trumpem, se nenaplňují. Vyřešení inflační hádanky je přitom kritické pro globální výhled měnové politiky a světový dluhopisový trh o objemu 100 bilionů dolarů.
Mezi ekonomy a analytiky se najdou jak optimisté věřící v opětovný růst inflace, tak pesimisté, podle nichž je světlo na konci tunelu stále slabší.
"Nacházíme se v reflační fázi vývoje globální ekonomiky a jsme svědky největšího nárůstu vstupních nákladů od doby, kdy svět zažil hospodářské oživení ve tvaru písmene V," říká Michael Shaoul ze společnosti Marketfield Asset Management. Své tvrzení podporuje grafem indexu cen výrobců (PPI) v Číně, USA, Jižní Koreji a Německu, které tvoří více než 50 % globálního obchodu se zbožím.
Zdroj: Bloomberg
Odpůrci této teorie ale argumentují tím, že v Číně došlo v poslední době k výraznějšímu poklesu vstupních i výstupních cen u subdodavatelů, jakkoli oficiální údaje spíše ukazují na stabilizaci trhu. Index nákupních manažerů v zemi sestavovaný společnostmi Caixin Media a Markit Economics klesl poprvé od loňského června pod 50 bodů.
"Čína má sice zásadní význam pro globální inflační trendy, ale vidíme jen málo náznaků toho, že by mohla být říše středu tahounem globální reflace," míní Louis Kuijs z poradenské společnosti Oxford Economics. "Stavební aktivita v Číně bude podle nás ve druhé polovině roku 2017 zpomalovat. V kombinaci se zbývajícími přebytečnými kapacitami v čínském těžkém průmyslu to znamená nižší podporu cen komodit na domácí a mezinárodní úrovni." A Tom Orlik z Bloomberg Intelligence uzavírá lakonicky: "Čínský firemní reflační příběh skončil."
Z toho všeho vyplývá, že tahounem světové inflace bude muset být americký prezident Donald Trump se svými sliby o daňových reformách a miliardách soukromých i veřejných dolarů investovaných do infrastruktury. Podle ekonomů ze Société Générale bude vývoj v USA pro globální ekonomiku velice důležitý. "Trumpflace nebude stačit na to, aby pokryla výpadek Siflace (odkaz na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga), varují zároveň. A i trhy jsou nyní v tomto směru pesimističtější než na začátku roku.
Spotřebitelské ceny sice nerostou, ale ty výrobní ano. V USA ceny výrobců v dubnu vzrostly meziročně o 2,5 %, tedy nad odhady, zatímco index výdajů na osobní spotřebu (PCE) narostl pouze o 1,7 % (v březnu +1,9 %, v únoru +2,1 %). Jádrová inflace roste nejpomaleji od roku 2015.
V eurozóně vzrostly výrobní ceny o 4,3 %, ale spotřebitelská inflace dosáhla meziročně pouze 1,4 %, tedy nejméně v letošním roce (v dubnu 1,9 %). To nahrává ECB v její neochotě ukončovat kvantitativní uvolňování.
Optimisté ale věří, že se světový obchod dostává z nejhoršího a tlak ze strany PPI bude růst, protože s množstvím likvidity od centrálních bank je jen otázkou času, kdy dojde k růstu mezd a spotřebitelských cen. Chce to ale trpělivost.
Zdroj: Bloomberg
