Důchody v zemích OECD: Bohatý Chorvat, chudý Brit?
Důchodci v Nizozemsku, Turecku a Chorvatsku se mohou těšit na nejvyšší důchody v porovnání s odměnami za práci. Na druhé straně lidé v Jihoafrické republice, Spojeném království nebo Mexiku se v důchodu budou muset hodně omezit, pokud si nenašetří sami.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD analyzovala data z 35 členských a několika dalších zemí. Důchodci v Chorvatsku například od státu dostanou v průměru až 129 % své mzdy, Turci 102 % a Nizozemci 101 %. Poměrně dobře na tom jsou lidé v Indii (99 %), Portugalsku (95 %) a Itálii (93 %). Nejnižší státní důchody v rozvinutých zemích má naopak Spojené království, kde lidé pobírají penzi ve výši necelých 30 % své mzdy. Podobně jsou na tom v Mexiku, v JAR jde pak jen o necelou pětinu.
Průměr všech států činí 63 % a u členů EU 71 %. Slováci jsou na 85 %, Česká republika je těsně pod průměrem OECD se 60 %. V USA je to jen 49 %, ale například v Číně vyplácí stát důchodcům 83 % výše mzdy.
Časovaná bomba
Procenta ze mzdy v důchodu jsou jedna věc, větší problém ale představují peníze, které jsou na to potřeba. Vyšší úroveň zdravotní péče ve vyspělých a ve většině rozvíjejících zemí způsobuje, že lidé žijí déle, a proto čerpají důchod po delší dobu, než s jakou se v důchodových systémech počítalo. Podle údajů Světové banky lidé v zemích s největšími penzijními systémy žijí o 8-11 let déle, než se v minulosti předpokládalo (v Japonsku dokonce o 16 let).
Tyto důchodové systémy, konkrétně v USA, Británii, Japonsku, Nizozemsku, Kanadě a Austrálii, dokonce byly v nedávné zprávě Světového ekonomického fóra označeny jako "globální časovaná bomba". V těchto systémech má do roku 2050 chybět na vyplácení dohromady až 224 bilionů dolarů, kvůli čemuž "ohrožují příjmy budoucích generací a dostanou svět do největší důchodové krize v historii", uvádí zpráva. Pokud se připočtou Čína a Indie, schodek se vyhoupne až na 400 bilionů dolarů, což je ekvivalent pětinásobku velikosti současné světové ekonomiky.
"Nárůst dlouhověkosti a stárnutí populace jsou finančním ekvivalentem změny klimatu," říká Michael Drexler, vedoucí finančních a infrastrukturních systémů ve Světovém ekonomickém fóru. "Musíme to řešit hned, nebo akceptovat, že nepříznivé důsledky budou strašit budoucí generace a vytvářet tlak na další pokolení."
Mnoho zemí, včetně několika členských států EU a zemí OECD, tak již přistupuje ke zvyšování věku, kdy lidé mohou odejít do důchodu. Například ve Spojeném království stoupne důchodový věk vhodný pro pobírání státního důchodu do října 2020 na 66 let, a to pro muže i ženy. Vláda také plánuje další zvyšování, takže mezi roky 2026 a 2028 se zvýší věk ze 66 na 67 let.
Podle expertů však zvyšování věku odchodu do důchodu nebude k řešení deficitu na důchodovém účtu stačit. Vyzývají proto politické činitele na celém světě, aby zvážili řadu dalších opatření.
Zdroj: World Economic Forum
