DIP jasně a přehledně (4. díl): Srovnání s doplňkovým penzijním spořením

Investiční možnosti

Režim DIP nabízí širší škálu investičních možností. V rámci DIP si investoři mohou vybrat z různých aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, ETF nebo fondy. To umožňuje větší kontrolu nad složením portfolia, a tedy i nad rizikovým profilem investice. DIP navíc umožňuje uzavřít více smluv s různými poskytovateli zároveň.

"Hlavní výhodou DIP je, že si jako investor mohu sám vybrat, do čeho budu investovat, a nemusím se orientovat pouze na nabídku tradičních fondů. Pokud si chci na důchod investovat třeba do akciového indexu S&P 500 a akcií ČEZ, v rámci DIP klidně mohu," říká Martin Luňáček, analytik produktů v investiční robo-advisory společnosti Portu.

DPS nabízí předem definované investiční strategie (konzervativní, vyváženou či dynamickou), které jsou vhodné i pro méně zkušené investory. "V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo DPS lze bohužel investovat jen do účastnických fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Nemůžete si tak nastavit investice podle sebe a nemáte v rukou to, jak se s vašimi penězi nakládá. Penzijka mají navíc historicky velice nízké zhodnocení," doplňuje Luňáček. Poplatky za správu jsou navíc často u penzijního spoření vyšší, což ve srovnání s DIP snižuje celkovou efektivitu.

Daňové zvýhodnění

Jednou z největších výhod DIP je možnost daňového odpočtu až do 48 000 Kč ročně, což znamená reálnou úsporu na dani až 7 200 Kč. Daňové úlevy jsou v rámci DIP využitelné od první koruny vložené částky.

Od letošního roku je možné si odečíst od daňového základu 48 000 Kč také u DPS. Daňová úleva je ale možná až u měsíčního vkladu od 1 700 Kč. To může být pro některé investory limitující. Do daňového odpočtu až 48 000 Kč se započítávají dohromady příspěvky na DIP, DPS i životní pojištění a pojištění následné péče.

Na rozdíl od DIP stát na DPS přispívá. Minimální měsíční vklad pro získání státního příspěvku je 500 Kč, pro získání maximálního příspěvku 340 Kč je potřeba ukládat alespoň 1 700 Kč. To zajišťuje určitou míru zhodnocení, byť výnosy bývají v porovnání s DIP nižší. "Lidé, kteří nemohou měsíčně dávat stranou alespoň 500 Kč, by proto rozhodně měli zvolit DIP," říká Petra Hlávková, produktová analytička z ČSOB.

U obou způsobů zajištění na stáří lze využít příspěvky zaměstnavatele, a to do výše společného limitu 50 000 Kč za rok.

Porušení pravidla 120/60

Pokud chce investor plně využít daňových výhod DIP, musí dodržet pravidlo 120/60, tedy investovat minimálně 120 měsíců a prostředky vybrat až po dosažení věku 60 let. DPS pro nové smlouvy od roku 2024 rovněž vyžaduje dosažení věku 60 let pro výběr peněz a minimální dobu spoření 10 let.

Pokud nejsou tyto podmínky splněny, musí investor vrátit a dodanit odpočty za posledních 10 let, zdanit všechny příspěvky zaměstnavatele sazbou 15 %, u DPS vrátit všechny připsané státní příspěvky a úroky z nich a zdanit 15 % výnosy za celou dobu trvání spoření. Výnosy z investic v rámci DIP se zdaňují stejně jako jiné investice (15% daň se vztahuje jen na výnosy z vkladů za poslední tři roky, platí takzvaný časový test tři roky a hodnotový test 100 000 Kč).

V případě úmrtí se peníze v režimu DIP stávají předmětem dědického řízení, u DPS je navíc možnost zvolit obmyšlené osoby. Státní příspěvky se vracejí státu, daňový odpočet se nevrací.

Flexibilita příspěvků a výběrů

DIP nabízí větší flexibilitu v oblasti správy peněz. Minimální vklad není stanoven a investor nemusí přispívat pravidelně, což umožňuje lepší přizpůsobení se finanční situaci v jednotlivých letech. "V rámci DIP můžete, ale nemusíte mít nastavenou pravidelnou investici. Pokud klient některý rok prostředky do DIP z jakéhokoli důvodu vložit nechce, tak nemusí," vysvětluje Hlávková.

Naspořené peníze lze v obou případech vybrat až po 10 letech a při dosažení 60 let věku. DPS umožňuje i výběr v určitých specifických případech (například při invaliditě) a možnost čerpat prostředky i v případě, že člověk odejde do předdůchodu.

Peníze lze při dodržení pravidla 120/60 vybírat u obou variant pravidelně nebo jednorázově. V případě jednorázového výběru z DPS jsou výnosy zdaněny 15 %, u DIP jsou výnos i příspěvek od zaměstnavatele osvobozeny od daně. Pravidelné výplaty DPS na 10 a více let nepodléhají dani a výnos u renty na jakoukoli dobu v režimu DIP je také osvobozen od daně.

Riziko a výnos

Podstatným rozdílem mezi DIP a DPS jsou rizikový profil a očekávaný výnos. Investice v rámci DIP nabízejí vyšší potenciální výnosy, ale jsou také spojeny s vyšší mírou rizika. Volatilita cen akcií nebo jiných typů aktiv, do kterých lze v rámci DIP investovat, může vést k větším výkyvům hodnoty investic.

DPS je stabilnější produkt s nižší mírou rizika. Výnosy z doplňkového penzijního spoření bývají nižší, ale investoři mohou těžit z větší jistoty, zejména díky státním příspěvkům a konzervativnějšímu investičnímu přístupu.

Volba DIP nebo DPS závisí na osobních investičních preferencích a finančních cílech. Pro investory, kteří hledají vyšší výnosy a tolerují větší riziko, je DIP zajímavý především díky širším možnostem investování. Naopak pro ty, kteří preferují stabilitu a jistotu, představuje DPS bezpečnější cestu k dlouhodobému zajištění na důchod, podpořenou navíc státními příspěvky.

Při výběru je důležité zohlednit nejen potenciální výnosy a rizika, ale také daňové výhody a flexibilitu výběrů. Obě varianty mohou hrát klíčovou roli v dlouhodobé finanční strategii a mohou se i vhodně doplňovat v rámci širšího portfolia.

"DIP by měl mít každý, kdo nechce v důchodu ekonomicky paběrkovat a zvládá si měsíčně odkládat alespoň pár stovek. S ohledem na daňový odpočet by společně s penzijním připojištěním měl být první volbou při spoření na důchodový věk. Nevyužít daňový odpočet by byla škoda," uzavírá Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management.