Máme se připravit na další Černobyl?

Po havárii v Černobylu by se dalo očekávat, že se z této události země poučí, skutečnost ale vypadá jinak. Podle analytiků z Energy Research & Social Science (ERSS) existuje 80% pravděpodobnost "vážné havárie" v jedné z ukrajinských jaderných elektráren před rokem 2020. Jaderné zdroje totiž musejí vyrovnávat propad dodávek energie z uhelných elektráren, ačkoli jejich technický stav se stále zhoršuje a odvětví je výrazně podfinancované.

Ukrajina má dnes v provozu čtyři jaderné elektrárny - elektrárnu Záporoží (je největší v Evropě, má 6 reaktorů a kombinovaný výkon 6 000 MW), elektrárnu Rovno (4 reaktory a kombinovaný výkon 2 835 MW), Chmelnickou elektrárnu (2 reaktory a kombinovaný výkon 2 000 MW) a Jihoukrajinskou elektrárnu (3 reaktory a kombinovaný výkon 3 000 MW). Černobyl byl v roce 2000 definitivně uzavřen, Krymská elektrárna již nepatří Ukrajině. Ve Chmelnické elektrárně jsou nedostavěné dva bloky a v Jihoukrajinské jeden.

Zastaralé

Z 15 jaderných funkčních reaktorů bylo 12 zprovozněno ještě během sovětské éry. Všechny jsou typu VVER a byly navrženy již v 60. a 70. letech 20. století. Jejich životnost byla stanovena na 30 let, 10 reaktorů již tedy teoreticky přesluhuje.

Problém je, že výkon elektráren se neustále zvyšuje, protože Ukrajina potřebuje vyrovnávat výrazný pokles dodávek energie z uhelných elektráren kvůli nedostatku uhlí z dolů v Donbasu (pokles dodávek až o polovinu oproti roku 2013). Podle státní společnosti Energoatom, která provozuje ukrajinské jaderné elektrárny, v roce 2016 fungovaly elektrárny na 65,5 % své celkové kapacity, ale v lednu 2017 to bylo již 77,6 %.

Začátkem roku prezident Porošenko prohlásil, že chce navýšit podíl jádra na celkově vyrobené energii až na 60 %, což by byl vzhledem ke světovému průměru bezprecedentní stav.

Ruské, nebo americké palivo?

Další komplikaci může způsobit potřeba nalézt náhradu za ruské palivové články od společnosti TVEL. Řešením může být palivo od americko-japonské společnosti Westinghouse Electric Company, které ale není úplně kompatibilní s ruskou technologií. Společnost Westinghouse se sice pokusila napodobit ruské palivo, ale výsledky nebyly ideální. Ukrajinci se bohužel nepoučili z problémů, které americké palivové články v minulosti způsobovaly v českém Temelíně (od roku 2010 bere Temelín palivo opět od Rusů).

Ukrajina experimentuje s americkými klony ruských palivových článků od roku 2005, kdy je využila v Jihoukrajinské elektrárně. Po sérii problémů ale vyšlo najevo, že články byly nekvalitní, a tak musely být vyměněny. Nejvážnější případ nastal v roce 2012, kdy byly palivové články od Westinghouse odebrány z reaktorů a zjistily se na nich strukturální vady.

I přes tyto problémy se nové vedení země rozhodlo pokračovat ve spolupráci s firmou Westinghouse a v posledních dvou letech bylo dodáno americké palivo do dvou reaktorů v Jihoukrajinské elektrárně a do jednoho v Záporoží. Od té doby ale došlo k několika neplánovaným odstávkám reaktorů ve zmiňovaných elektrárnách, v několika případech byla k řešení situace dokonce povolána armáda.

Zajímavostí je případ z května 2015, kdy britský Guardian vydal článek o tom, že více než 3 000 vyhořelých jaderných palivových prutů bylo uloženo v kovových sudech na otevřeném pozemku v elektrárně v Záporoží. Situace se vyvinula tak, že pouze dva ze šesti reaktorů v Záporoží jsou v provozu a počet nehod se oproti roku 2010 zvýšil o 400 %. Ve zprávě ERSS se píše, že "většina havárií a incidentů na Ukrajině nebyla v posledních letech zveřejněna, ačkoli státní média potvrdila, že k nim došlo".

Nedostatek financí

Posledním, ale určitě ne zanedbatelným důvodem problémů v jaderném průmyslu na Ukrajině je chronický nedostatek peněz. Za 25 let od pádu SSSR do sektoru nebyl investován doslova ani cent. Reaktory, které překročily 30letou životnost, by navíc měly být buď odstaveny (což by stálo peníze, které Energoatom nemá), nebo by jim měla být životnost prodloužena.

Ukrajina samozřejmě upřednostňuje druhou možnost, protože jaderná energie má pro energetickou soběstačnost země klíčový význam. To ale vyžaduje zásadní revize a modernizaci, přičemž náklady na prodloužení životnosti jednoho reaktoru se pohybují od 150 do 180 milionů dolarů. Peníze ale nejsou, takže tyto plány se jsou prozatím pustou teorií.

Cyber-Berkut ve hře

Přesto se vláda tváří, že je prodlužování životnosti přichystané a že by mělo probíhat bez problémů. Proruská hackerská skupina  Cyber-Berkut však zveřejnila interní dokumenty firmy Energoatom o jejích plánech na prodloužení životnosti jaderných reaktorů a související stížnosti a obavy z dopadů na životní prostředí předložené úřady sousedních zemí, na které Kyjev odpovídal vysloveně posměšně a arogantně (dokumenty jsou v původním znění dostupné ZDE).

Důvodem obav úřadů z Rumunska, Moldavska, Běloruska a také Rakouska a organizace Greenpeace byla skutečnost, že Kyjev sice rozhodl o prodloužení životnosti svých jaderných elektráren již v roce 2015, ale oficiálně to oznámil až letos. Jednalo se o současné porušení dvou úmluv OSN, které vyžadují, aby protistrany obdržely vyjádření o schválení před zahájením prací v jaderné elektrárně. Jde o Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí (Úmluva Espoo z roku 1991) a o Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva z roku 1998). Ukrajinci odpověděli, že "Státní inspekce jaderného dozoru je nezávislý orgán a její jednání nepodléhá těmto konvencím".

Na další stížnosti ve smyslu, že Ukrajina odmítla zahrnout do rozhodování veřejnost a sousední země, čímž porušila mezinárodní právo, Kyjev odpověděl, že "Ukrajina neodmítla nic dělat. Rozhodnutí o rozšíření licencí byla učiněna v souladu s vnitrostátními právními předpisy a nebylo možné je odložit". Další odpověď zněla, že "může existovat konflikt mezi zákony, ale regulační orgán, který rozhodoval o této záležitosti, neporušil vnitrostátní právo".

Podle Jana Haverkampa, uznávaného odborníka na jadernou energetiku a pracovníka Greenpeace, to ukazuje na fakt, že Ukrajinci se nepoučili z událostí v Černobylu a Fukušimě. Pokračující využívání reaktorů v Jihoukrajinské elektrárně a Záporoží jen zvyšuje riziko další jaderné katastrofy.

Na nedostatek informací a zavádějící údaje v dokumentech týkajících se posouzení důsledků možných havárií v jaderných elektrárnách si stěžovali také lidé z Rumunska, ale Kyjev odpověděl, že jsou podobné diskuze zbytečné. Moldavské ministerstvo životního prostředí si stěžovalo na nedostatečné posouzení dopadů na životní prostředí, které nezohledňuje fyzické stárnutí reaktorů, z běloruské strany přišla stížnost na neúplné dokumenty, na jejichž základě bylo rozhodnuto o prodloužení životnosti reaktorů. Ukrajinci reagovali v tom smyslu, že odpovědi na tyto otázky jsou mimo jejich možnosti.

Tragikomicky pak působí reakce Kyjeva na otázku, jak chce řešit rostoucí objem radioaktivního odpadu poté, co kvůli občanské válce na východě země již není možné jej přepravovat do Ruska. "Na Ukrajině není žádná občanská válka, jen agrese Ruské federace! Autor by si měl najít spolehlivé zdroje informací," zaznělo. Právě tato poslední odpověď ukazuje na to, jak nebezpečná situace na Ukrajině v současnosti je. Ukrajinští vládní představitelé jsou přitom možná jedněmi z těch, kdo si to neuvědomují.

Zdroj: Zero Hedge