Zdravotní péče v bio(techno)logickém století
Antibiotika jsou považována za jeden z nejdůležitějších objevů medicíny. Moderní technologie a jejich propojování s medicínou však dávají naději, že ve srovnání s novými objevy se antibiotika stanou jen nepatrným krůčkem kupředu. Co může v (blízké) budoucnosti zásadně změnit naše životy?
1. Prodlužování života
Americký profesor anatomie Leonard Hayflick zjistil, že buňky v těle jsou "naprogramované" na určitý počet dělení. Proběhnout jich může zhruba 50 (±10). Jakmile dojde k dosažení tohoto limitu, spustí se mechanismy, které další dělení zastaví. Jedinec s ideální genetickou výbavou žijící ve vhodném prostředí se tak může dožít až 125 let. Genetické inženýrství ale dává naději na prodlužování života "přeprogramováním" volných konců chromozomů (takzvaných telomerů), které jsou pomyslným metrem, jenž se při dělení buněk stále zkracuje.
2. Komputační biologie
S rostoucím výkonem počítačů a rozvojem strojového učení se stále častěji hovoří o takzvané komputační biologii. Odborníci vysvětlují, že by hloubková analýza informací a dat získaných od jednotlivých pacientů mohla vést k tomu, že jednou budeme k biomedikálním problémům přistupovat jako k prostým komputačním úlohám.
3. Neinvazivní genetika
Naše schopnosti v oblasti úpravy genetického kódu jsou i přes veškerý pokrok zatím velice omezené, to ale nebude trvat věčně. Pokud budou vývoj a výzkum pokračovat současným tempem, budeme zřejmě relativně brzy schopni využívat neinvazivní genetické techniky k léčení třeba i dříve smrtelných nemocí. Moderní léčba nebude založená na "implantování" nepůvodních genů do těla, ale na pouhém usměrňování fungování naší původní genetické výbavy.
4. Chytré léky
Pod pojmem chytré léky si nemusíme představovat jen léky, jež na místo určení "doručují" nanoboti. Jedním z příkladů takzvaného chytrého léku je mikroenkapsulovaný inzulin od společnosti Sensulin Technology, jenž je založen na uvolňování inzulinu v závislosti na koncentraci glukózy v krvi. Pokud by došlo k rozšíření této technologie, stačila by pacientům s cukrovkou prvního typu jedna dávka inzulinu denně místo aplikace čtyř až osmi injekcí v průběhu dne.
Zdroj: World Economic Forum
