Co mají společného fake news a Nelson Mandela? A jak rozpoznat dezinformaci?

Fake news využívají takzvaného Mandelova efektu. Tak je označován jev, kdy se velké množství lidí shoduje na nesprávných vzpomínkách. Jméno získal podle rozšířené nepravdy, že bývalý prezident Jihoafrické republiky Nelson Mandela zemřel v 80. letech ve vězení. Najdou se i tací, kteří tvrdí, že o smrti Mandely ve vězení Pollsmoor četli v novinách.

Důvodem vzniku tohoto typu kolektivní shody je mísení informací, které se týkají jedné události nebo osoby. Nelson Mandela byl sice v roce 1964 odsouzen na doživotí za sabotáže a za plánování ozbrojeného převratu a v roce 1985 odmítl podmínečné propuštění výměnou za zřeknutí se ozbrojeného boje, v roce 1990 ale byl na příkaz prezidenta Frederika Willema de Klerka z vězení propuštěn. Řada lidí si však historii "trochu" upravuje. Byl to přece bojovník za lidská práva a správný bojovník by měl za svou věc (klidně i) zemřít.

Fake news útočí na nedokonalosti lidské paměti, na nichž staví. Jejich autoři si vybírají témata všeobecně známá, avšak zároveň kontroverzní. Snaží se lidem vnutit alternativní výklad událostí, jež se staly, a působit na jejich emoce. A jsou budovány tak, aby zaujaly co nejvíce lidí. Pokud totiž něco tvrdí stovky, tisíce, desetitisíce, statisíce nebo miliony lidí, tak to přece nemůže být úplný výmysl.

Jak ale dezinformace poznat? Není to až tak složité. Stačí zapojit selský rozum. Předně je potřeba se zamyslet nad tím, jakou formu daná informace má. Je to zpráva? Komentář? Nebo snad názor? Poté by se člověk měl zaměřit na to, kdo a kde informaci publikoval. Fake news se šíří zejména na sociálních sítích, ale nejen na nich. Zatřetí je dobré se zamyslet nad tím, zda někdo něco získá, pokud člověk informaci uvěří. A vůbec nejúčinnější je ověřování toho, kde všude se daný výklad událostí nebo dané informace vyskytují, a kde se případně objevují jinak vyznívající výklady a informace.

Zdroj: NiemanLab