Generativní umělá inteligence: 5 klíčových otázek a odpovědí
Generativní umělou inteligenci jedni vidí jako historickou příležitost, druzí pro změnu upozorňují třeba na riziko prohlubování příjmové nerovnosti. Lze obavy považovat za oprávněné, nebo jde jen o zbytečný strach z neznámého? Napovědět může následujících pět otázek a odpovědí na ně.
1. Vyvolá generativní umělá inteligence novou průmyslovo-technologickou revoluci?
Generativní umělá inteligence má podle většiny expertů potenciál posunout lidstvo o velký kus kupředu, podobně jako v historii uhlí a pára, elektrifikace a automatizace. Svět stojí na samém počátku přijímání generativní umělé inteligence, a na výsledky celého procesu si tak budeme muset počkat. Již nyní je ovšem zřejmé, že v oblastech, jako jsou třeba programování, marketing nebo prodej, nezůstane kámen na kameni. Najdou se však i skeptické hlasy, třeba americký ekonom Robert Gordon tvrdí, že generativní umělá inteligence není ničím převratným, a její potenciál transformovat ekonomiku je tak minimální.
2. Jak generativní umělá inteligence ovlivní produktivitu?
Četné studie zaměřené na ekonomické dopady rozvoje umělé inteligence naznačují, že právě na produktivitě práce by se nová technologie měla podepsat nejvíce. Analytici ze společnosti Capital Economics přirovnávají přínos generativní umělé inteligence k nástupu elektrifikace, jež ukončila potřebu soustředit výrobu v blízkosti energetických zdrojů. Možnost využívat strojového učení a dalších procesů podle odborníků podnikům poskytne mimo jiné větší volnost při rozhodování se o umisťování nových poboček, protože ty již nebudou muset být soustředěny v místech s největší koncentrací lidské pracovní síly.
3. Kolik času bude potřeba k plnému přijetí umělé inteligence?
Historie ukazuje, že čím modernější svět je, tím rychleji dokáže přijímat nové technologie. Zatímco třeba přijetí technologie telegrafu trvalo přes 40 let, mobilní telefony se dokázaly ve společnosti rozšířit za ani ne dvacet let a internet za méně než deset. Plné přijetí generativní umělé inteligence jistě není otázkou pouhých měsíců, ale tvrdit, že současní čtyřicátníci se již nemusí učit s ní pracovat, by bylo na druhou stranu pošetilé.
4. Bude umělá inteligence více pracovních míst brát, nebo vytvářet?
V březnu americká investiční banka Goldman Sachs vydala studii, podle které by generativní umělá inteligence zejména v Evropě a Spojených státech mohla o práci připravit až 300 milionů lidí. V USA by podle hlavního ekonoma banky Jana Hatziuse mohla být umělou inteligencí zastoupena čtvrtina všech pracujících, zejména v administrativě (46 %) nebo v oblasti práva (44 %). Současně by ovšem podle ekonomů měl růst produktivity a mezd podpořený umělou inteligencí přispět k růstu poptávky, a tedy i k tvorbě nových pracovních míst.
5. Jak se umělá inteligence projeví v jednotlivých ekonomikách?
Není potřeba připomínat, že rozdíly mezi sílou a potenciálem jednotlivých ekonomik ve světě jsou propastné. A generativní umělá inteligence podle odborníků přispěje k jejich dalšímu prohloubení. Goldman Sachs upozorňuje, že umělá inteligence by měla největší uplatnění nacházet v ekonomikách s nižším podílem výroby, zatímco v ekonomikách stojících primárně na průmyslu a levné pracovní síle by měla zakořeňovat jen okrajově.
Zdroj: Faster, Please!
