Výsledky eurosummitu situaci krátkodobě stabilizují, dlouhodobé otazníky zůstávají

• Banky souhlasily s odepsáním řeckých státních dluhopisů na 50 % nominální hodnoty. Jde o tzv. 50procentní haircut;

• Evropské banky budou mít osm měsíců na získání nového kapitálu v objemu 106 miliard eur;

• Objem evropského fondu finanční stability (EFSF), tzv. eurovalu, bude pomocí dluhu navýšen na 1 bilion. Jde o tzv. napákování (leveraging);

• Mezinárodní měnový fond poskytne Řecku další půjčky v objemu 100 miliard euro.

Tato opatření z krátkodobého horizontu hodnotíme vesměs pozitivně. Evropští politici schválili prakticky to, co již trhy nějakou dobu očekávaly. Ty si tak dnes mohly oddechnout, neboť extrémní nervozita z dalšího krátkodobého vývoje byla zažehnána. Proto také západoevropské indexy dopoledne posilovaly o 4 %, západoevropské banky přidávaly téměř 6 %.

Dlouhodobé otazníky

Je dlouhodobá fiskální situace Řecka uspokojivě vyřešena?

Jednoznačná odpověď zní NE. Po odepsání 50 % nominální hodnoty řeckého vládního dluhu se bude poměr dluhu k HDP pohybovat kolem 80 %. Navíc prezident Evropské unie Herman Van Rompuy po summitu oznámil, že by dohoda měla přispět k tomu, že se poměr řeckého dluhu k HDP v roce 2020 stabilizuje na 120 %.

A to ještě evropští politici tradičně počítají s optimistickým scénářem dalšího makroekonomického vývoje. Podle našeho názoru je tedy zřejmé, že 50procentní haircut není dostatečný. Je to zcela jistě lepší varianta než původní haircut ve výši 21 %, nicméně z dlouhodobého pohledu se domníváme, že se haircut ještě zvýší na 70 až 80 %. Tohoto kroku bychom mohli být svědky již v průběhu příštího roku. Jak dlouho bude trvat, než budou další země na evropské periferii požadovat odpis části svého vlastního dluhu?

Logika je jednoduchá. Když lidé například v Portugalsku uvidí, že Řekům bylo umožněno výměnou za rozsáhlé fiskální škrty velkou část svého dluhu odepsat, řeknou si: Proč bychom mi za své tvrdé fiskální úspory nemohli veřejný dluh také výrazně snížit?

Očekáváme, že bychom se odepsání části dluhu dalších problematických zemí mohli dočkat již v příštím roce. To bude mít za následek nutnost dalších kapitálových injekcí do evropských bank, zvýšení zadlužení Evropského fondu finanční stability a další půjčky od Mezinárodního měnového fondu. S tím budou spojena další kola jednání evropských špiček a další nervozita na finančních trzích.

Jaká bude další role Evropské centrální banky?

Německo schválilo napákování (zvýšení objemu záchranných prostředků) v Evropském fondu finanční stability pod dvěma podmínkami. Zaprvé, ECB již nebude moci nakupovat periferní dluhopisy na finančních trzích. Zadruhé, záchranný fond nebude moci být financován pomocí tištění peněz od ECB.

Kdo bude tedy evropský záchranný fond financovat? Objevily se informace, že by mohly pomoci největší rozvíjející se země světa. Které by to byly? Nejspíše země tzv. skupiny BRIC, tedy Brazílie, Rusko, Indie a Čína.

Čína diktuje: Pomůžeme EFSF, pokud nás budete brát jako tržní ekonomiku

Na řadu tak pravděpodobně přijdou jednání o postupných změnách v řízení globálních finančních institucí, které by měly přinést větší rozhodovací vliv rozvíjejících se zemí. Jedná se například o Mezinárodní měnový fond, Světovou banku či Světovou obchodní organizaci. Rozvíjející se země totiž nejsou žádná charita, za svoji pomoc toho budou nepochybně hodně požadovat.

Finanční trhy si oddechly. Krátkodobá nejistota odpadla. Akciové trhy se dostaly do tzv. risk-on módu, tedy periody poklesu rizikové averze. Západoevropské indexy zběsile rostou na vlně krátkodobého optimismu.

Domníváme se nicméně, že tento optimismus by mohl v nejbližších dnech vyprchat. Dosažená opatření na záchranu Řecka sice jsou v určitých věcech správným směrem, nicméně dlouhodobá situace dluhem zmítané eurozóny není rozhodně vyřešena. Pouze jsme nyní udělali další malý krůček k dlouhodobé stabilizaci situace.