Krize eurozóny a její dopady na Střední a Východní Evropu

Od dubna, kdy evropská krize nabrala obrátky, zhodnotil švýcarský frank oproti euru o více než 13 %, oproti zlotému o 11 % a forintu o 12 %. Oslabení maďarské a polské měny není ani tak odrazem ekonomické výkonnosti, značí spíše obavy ze zatížení, které silný frank klade na spotřebitele a firmy v těchto zemích.

Výhodné hypotéky

V Maďarsku a Polsku má mnoho subjektů "otevřenou pozici" v této měně, neboť před rokem 2008 byly hypotéky denominované ve švýcarských francích velmi oblíbené díky svým nízkým úrokovým sazbám.

V Polsku je zhruba 53 % zatím nesplacených úvěrů ve francích. V Maďarsku je denominováno 64 % hypoték a 54 % korporátních úvěrů v zahraničních měnách, rovněž převážně ve švýcarských francích.

Dlužníci předpokládali opačný scénář. Očekávali, že lokální měny budou neustále k euru a franku posilovat díky konvergenčnímu procesu, tedy přibližování ekonomické úrovně nových zemí EU k vyspělým evropským ekonomikám.

Mnozí Poláci se dnes nestačí divit, jak se jim dluhy prodražují. Pokud si brali hypotéku například v roce 2005, měnový kurz byl pouze 2,55 zlotého za frank. Stejně tak Maďaři by se mohli dostat do vážných problémů, pokud by forint dlouhodobě oslaboval a držel se nad hodnotou 230 forintů za frank.

Aktuální vývoj měnového páru CHFPLN sledujte zde

Politický oříšek

Forexové hypotéky se pravděpodobně stanou zásadní politickou otázkou v regionu. V Maďarsku politici uvažují o zafixování hypoték na hodnotě 180 forintů za frank, ale není zcela jasné, zda by se rozdíl nepromítl do vyšších úroků.

V Polsku zase politici kritizují značné spready (často až 12 %) vybírané bankami za konverzi zlotých do franků při splácení hypoték.

Problém na nemovitostním trhu

Potenciální problém v Polsku tkví také v klesajících cenách nemovitostí ve zlotých. V současnosti více než 200 tisíc Poláků dluží kvůli zahraničním hypotékám více, než jaká je cena jejich majetku.

Banky a regulátoři zatím zůstávají klidní, protože dosud nedochází k významnějším prodlením v platbách.

Vidina budoucích zisků ve švýcarských francích bohužel může situaci změnit. Investoři utíkají ve velkém před krizí eurozóny do "bezpečného švýcarského přístavu". Pozitivní vliv rostoucí měny na rozvahy švýcarských bank představuje jen další faktor pro budoucí zhodnocení franku.

Pokud k tomu skutečně dojde, budou vlády nejvíce exponovaných ekonomik nuceny intervenovat. Oproti euru se lokální měny drží, nicméně podle analytika Nomury Petera Attarda Montala je region CEE už nyní silně postižen nákazou krize eurozóny.

První pravděpodobně zasáhnou Poláci, pokud se euro dostane přes "magickou hranici" 4,10 PLN, což i v minulosti spustilo pokusy o intervenci ze strany vlády. Ministerstvo financí nepřestává konvertovat eura ze strukturálních fondů do zlotých. "Po Polsku by pak mohlo být další na řadě Rumunsko," uzavírá Montalo.