MMF chce další peníze, Řecko se snaží vyjednat dohodu s bankami

MMF odhaduje, že bude potřebovat v následujících dvou letech na pomoc s rozpočtovou krizí okolo bilionu dolarů, v současné chvíli má k dispozici necelých 400 miliard. Není ovšem tajemstvím, že Spojené státy jsou velkým odpůrcem nových příspěvků do fondu a zastávají názor, že Evropa má dostatek zdrojů na to, aby své problémy řešila primárně sama.

Novým příspěvkům se vyloženě nebrání Čína, Brazílie a další velké rozvíjející se ekonomiky. Je však otázkou, zda budou chtít tyto země samy přispět zhruba 300 miliardami eur (Evropa se zavázala přihodit 200 miliard), a co za to případně budou chtít.

Nejisté jsou také vyhlídky dohody Řecka se soukromými věřiteli reprezentovanými IIF (Institute for International Finance). Je bezesporu pozitivní, že Řecko s věřiteli znovu usedlo ke stolu a že se rýsuje určitá dohoda - podle Financial Times se blíží kompromis ohledně výše kupónu u nového náhradního dluhu (4,25 %), který ve finále bude znamenat odpis 68 % z čisté současné hodnoty řeckého dluhu.

Problém je v tom, že i když Řecko vypotí dohodu s IIF, řada věřitelů stojících mimo jednání se nemusí k dohodě připojit. Jedná se především o konzervativnější investory (pojišťovny, podílové fondy), kteří si v minulém roce pojistili investice v Řecku prostřednictvím CDS (credit default swaps) a dobrovolné odpuštění dluhu se jim hodně nevyplácí. Naopak, tito investoři si ve skrytu duše přejí, aby Řecko jednostranně přijalo zákon o omezení práv všech věřitelů, došlo ke klasickému bankrotu, a oni tak dostali výplatu svého pojištění.

Ochota investorů půjčovat vyspělým ekonomikám trvá. Jak dlouho ještě?

Pokud se Řekům nepodaří přesvědčit všechny věřitele k dobrovolnému odpuštění dluhu, bankrot "natvrdo" již bude prakticky nevyhnutelný.

Aktualita pro rok 2026