10 trendů, které budou hýbat světem v roce 2015: Krize politického vůdcovství

Osm až devět lidí z deseti si myslí, že svět prochází velkou krizí politického vůdcovství. Co je k tomuto závěru přivádí? Pravděpodobně to, že mezinárodní společenství v posledních letech čelilo hned několika krizím a se žádnou se nedokázalo uspokojivě vypořádat. Nepodařilo se zastavit globální oteplování, odvrátit globální finanční krizi ani zklidnit situaci na Blízkém a Středním východě či na východě Ukrajiny.

Na světové politické scéně chybí silní vůdcové, kteří by byli schopni na sebe v těžkých chvílích vzít břemeno společenského sjednocení a společného boje za stejnou věc. Cesta z této krize ovšem není jednoduchá. Svět se v moderní historii více než sjednocováním zabýval svojí fragmentací na stále menší územní a politické celky, které byly a mnohdy ještě stále jsou prosáklé korupcí a klientelismem. Podle výzkumu společnosti Pew Research Center označuje v Číně korupci za jeden z hlavních problémů 90 % lidí.

Čím více se navíc noříme do problémů, tím těžší je na politické scéně najít někoho s alespoň minimálním potenciálem na vytvoření celosvětové jednoty. "Lidé jsou nuceni hrát podle jasně daných pravidel, což dokonale vyhovuje systému, ale je proti zájmům lidí samotných," uvádí zpráva Světového ekonomického fóra. V některých zemích zašla situace dokonce tak daleko, že jedinými potenciálně silnými politickými lídry jsou vysocí vojenští představitelé či extremisté a ostře vyhranění radikálové. I v případě těchto jedinců je však většinou politické vůdcovství jen velkým mýtem, který dokáže během chvíle zbořit i něco tak obyčejného jako sociální sítě.

Potřeba politického restartu

Krize politických vůdců podle všeho souvisí právě se snadnou dostupností informací, tak typickou pro 21. století. Lidé si uvědomují, že dnešní doba není ani zdaleka dokonalá a že je stále co zlepšovat. Na světě se navíc pohybují tisíce podnikatelů, kteří nás dennodenně ohromují neuvěřitelným tempem inovací, zatímco politická scéna vypadá jako obří balvan, který se nikdo neodvažuje opracovat.

To je zřejmě hlavní důvod toho, proč ve výzkumu Světového ekonomického fóra většina respondentů uvedla, že podnikatelům důvěřují nejvíce hned po představitelích neziskových organizací. Státníkům a zákonodárcům naproti tomu v otázkách řešení politických krizí nedůvěřuje nadpoloviční většina dotázaných. Podobně špatně jako politici jsou na tom jen náboženští představitelé, kterým nedůvěřuje 56 % respondentů výzkumu.

Nabízí se otázka, co by političtí představitelé museli udělat, aby se z nich v očích veřejnosti opět stali respektovaní vůdci. Respondenti uvedli hned několik témat, kterým by se podle nich politici ve snaze o znovuzískání důvěry měli věnovat. Důraz je podle nich potřeba klást na dlouhodobé empirické plánování, silné komunikační dovednosti, upřednostňování sociální spravedlnosti a obecného blaha před obchodními a finančními zájmy, empatii, odvahu, etiku a hlavně spolupráci napříč různými politickými systémy a etniky.

Účastníci výzkumu se také shodli, že je nezbytné, aby na sobě političtí vůdci neustále pracovali a své přednosti bez přestání kultivovali a rozvíjeli. Panuje také obecná shoda, že kvalitní a silní političtí vůdci mohou vzejít pouze z kvalitního vzdělávacího systému, který je proto potřeba vnímat jako jeden ze základních stavebních kamenů moderního světa. Afričtí účastníci výzkumu pak kromě jiného často uváděli i to, že je potřeba mladé lidi více motivovat, a tím v nich vzbudit ctižádost.

Z výzkumu Světového ekonomického fóra na téma krize politického vůdcovství vyplývá, že se musíme zasadit o rozvoj prostředí, v němž jsou si všichni lidé z podstaty věci rovni a vztahy mezi nimi se zakládají na empatii a pocitu sounáležitosti. Současně je nutné intenzivně podporovat rozvoj talentu všech jedinců a soustředit se na zkvalitňování vzdělávacího systému. Bude-li se tak nejen v roce 2015 dít, brzy se snad dočkáme nové generace politických vůdců, kteří svět posunou vpřed.