4 zastaralá investiční pravidla, která potřebují vylepšit

Mějte v portfoliu tolik procent akcií, kolik je sto mínus váš věk

Toto pravidlo se ve Spojených státech stalo extrémně populárním v 70. a 80. letech minulého století, kdy se lidé poprvé začali aktivně starat o své úspory na důchod. Mnoho ekonomů a investorů však varuje, že tato extrémně konzervativní strategie neodpovídá dnešní době. Průměrný věk dožití se ve vyspělých zemích prodlužuje a rostou i nároky lidí na kvalitu života, což mimo jiné znamená, že se zvyšují také jejich výdaje.

Již delší dobu se proto ozývají hlasy, že bychom svůj věk, pokud si v důchodu chceme udržet standard, na nějž jsme zvyklí, měli odečítat spíše od čísla 130 nebo 140. Jinými slovy, akciím bychom měli v investičním portfoliu věnovat více prostoru i v pokročilejším věku.

Zlato by mělo tvořit desetinu investičního portfolia

Hlavním argumentem, proč by investoři měli část svých investičních prostředků držet ve zlatě, je tvrzení, že žlutý kov tradičně funguje jako zajištění proti ekonomické a politické nestabilitě a proti inflaci. Problém ale je, že investice do zlata do jisté míry funguje také jako spekulace na pokles ceny akcií.

Diverzifikace investičního portfolia je důležitá a argumenty pro investici do žlutého kovu jsou stále aktuální. Investoři by ale svá portfolia (včetně zlatých pozic) měli pravidelně rebalancovat. Investovat do zlata ve chvíli, kdy akcie projdou výraznou korekcí, nemá smysl. Procentní podíl zlatých investic by proto investoři měli aktivně přizpůsobovat aktuální náladě na trzích a celkové ekonomické situaci. Někdy je lepší se zlata úplně zbavit, jindy je skutečně vhodné do něj vložit minimálně 10 % investičních prostředků. Nalézt jedno univerzální číslo ale nelze.

Příjmy v důchodu by měly dosahovat 75 % dřívějšího platu

Na první pohled se může zdát, že s tímto pravidlem nemůžete šlápnout vedle. Je ale důležité si uvědomit, že se objem financí potřebných pro prožití spokojeného a klidného důchodu odvíjí od konkrétních představ a požadavků daného jedince. Pokud se těšíte, že se na stáří odstěhujete na chalupu, kde se budete bavit pěstováním zeleniny a návštěvami přátel a známých, mnoho finančních rezerv potřebovat nebudete a s největší pravděpodobností si vystačíte i s příjmy ve výši poloviny svého dřívějšího platu. Pokud však plánujete, že v důchodu začnete cestovat, jen peníze od státu vám zřejmě stačit nebudou.

Společnost Fidelity Investments loni přišla s novým doporučením, podle kterého by lidé na svém bankovním nebo investičním účtu měli mít v 35 letech finanční rezervu ve výši jednoho ročního platu, ve 45 letech ve výši tří ročních výplat, v 55 letech pěti a při dosažení důchodového věku ve výši osminásobku průměrného ročního platu. I toto modifikované pravidlo by ale investoři měli brát s rezervou a v žádném případě by neměli nabýt dojmu, že se dosažením představených limitů stanou finančně nezranitelnými superhrdiny.

V důchodu vybírejte každý rok 4 % svých investičních prostředků

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii William Sharpe v roce 2010 varoval, že je toto doporučení "zásadním způsobem defektní", protože lidé, kteří je v praxi využívají, se vystavují riziku, že se v dobách nepříznivé situace na trzích dostanou do finanční tísně. Sharpeho argumentace je poměrně logická - v okamžiku, kdy akcie projdou například 20% korekcí, tržní hodnota celého portfolia zásadním způsobem klesne, a investor tedy musí pracovat s mnohem nižší výchozí částkou.

Doporučení "čtyř procent" by proto více než neměnným pravidlem mělo být cílem, ke kterému by lidé měli směřovat. I v tomto případě totiž platí, že poslední slovo mají aktuální potřeby. Odmítnout například nezbytné, avšak placené lékařské vyšetření jen proto, že vám aktuální situace na akciových trzích nedovoluje z účtu vybrat o několik tisíc více, by byl nesmysl.