Tak čemu uvěříme dnes?
Příběhy, příběhy, příběhy. To je, oč tu běží. Tady na trzích i tady v médiích. Aby bylo na chleba (v médiích) a na jachty (na trzích, alespoň ty pronajaté).
Od začátku roku se řeší podobné věci jako loni v létě. Čína, její příliš pomalý růst a slábnoucí měna, (ne)zvyšování sazeb v USA a jeho vliv na světovou ekonomiku, co dalšího udělá pro evropskou ekonomiku ECB, levná ropa a její důsledky. Trochu oposlouchané příběhy.
Problém je v tom, že nějaké ty story zkrátka potřebujeme. My, kdo se živíme psaním o trzích, zkrátka potřebujeme ke každému i jen trochu výraznějšímu plusu nebo mínusu na burze napsat, proč že k němu došlo. Někdy je to snadné (třeba takové výsledky Alphabetu tento týden a skok v tržní kapitalizaci firmy), jindy složité (levná ropa škodí, nebo naopak pomáhá ekonomice?).
Loni v listopadu byla nálada na trzích celkem slušná. Změnilo se snad od té doby něco zásadního ve světové ekonomice? Objevila se nějaká černá labuť, která by změnila pravidla hry? Připomeňte mi ji. Je ale pravda, že krátkodobě jsou ceny na trzích z velké části výsledkem očekávání investorů, a ta se mění tak rychle jako jejich nálada. Dat je nepřeberné množství a mnohdy jdou proti sobě. Smysl tomu mají dát právě zmíněné příběhy.
Uvedu dva příklady z poslední doby, které ukazují, jak snadné je zneužít příběhy, které se mají týkat dění na trhu. Čínská ekonomika loni rostla nejpomaleji od finanční krize a předtím řádově za desítky let. Všichni přitom ví, že čínská vláda chce (a také na tom pracuje) překlopit ekonomiku z vývozního a investicemi taženého modelu na model založený na spotřebě. Obrovské investice na dluh z let po krizi prudce zvýšily zadlužení v Číně, a tak se toho mnoho napsalo o hrozbě dluhové krize, rizicích stínového bankovnictví a prázdných městech postavených kvůli tlaku na zaměstnanost a podporu průmyslu. Není tedy současné čínské přibrzdění v oblasti průmyslu vlastně možné chápat pozitivně? Analytici se tím jistě zabývají, i po nich ale chtějí zaměstnavatelé příběhy.
Nebo třeba evropská ekonomika. Podle řady ukazatelů loni vykročila ke světlejším zítřkům, obrázek kazí hlavně neexistující inflace, ale třeba míra nezaměstnanosti v posledním měsíci opět mírně klesla (byť je nadále vysoká) a indexy nákupních manažerů stále signalizují expanzi. Když se doporučuje BUY, zdůrazní se to dobré, když je potřeba vzývat další uvolnění politiky ECB, z nabídky příběhů se vybere ten o pomalém ožívání ekonomiky starého kontinentu. Že levná ropa sice tlačí dolů inflaci, ale nechává v peněženkách Evropanů významně více peněz na jiné útraty, se přechází, když je řeč o ekonomice jako celku, ale zdůrazní, když se doporučují akcie ze spotřebního sektoru. A tak dále.
Ať si z množství příběhů vybíráte jakékoli, jedno asi rozporovat nebudete - po poklesech o 10-20 %, ke kterým došlo na většině vyspělých trhů, jsou nepochybně akcie zajímavěji oceněné než na předchozích cenových vrcholech. Ano, mohly se změnit další podmínky, ale spíše ne o tolik, jako se změnily valuace. Pokud tedy dokážete číst mezi palcovými titulky každého obchodního dne a investujete v horizontu měsíců a let, dokážete nepochybně psát své vlastní příběhy. Příběhy úspěšného investování.
