Varování: Investoři ve fondech mnohdy vydělají méně než fondy samotné. Proč?
V moderní finanční teorii je řada studií poukazujících na výnosy investorů do fondů nižší než vývoj aktiv a výdělků fondů samotných za delší sledovaná období. Proč k tomuto jevu dochází?
Je to dáno jednak pravidly aritmetiky, a jednak zbytečnou zbrklostí, nedostatečnou diverzifikací investic do nekorelovaných aktiv, tedy podceněním risk managementu portfolia. To mnohdy obsahuje jediné aktivum nebo program, který se navíc neustále nahrazuje novým aktivem nebo programem.
Zajímavým příkladem z poslední doby je největší světový dluhopisový fond společnosti PIMCO, který za letošní rok ke konci září ztrácel 0,74 %, což ovšem bylo nad benchmarkem Barclays US Aggregate Bond Index, jenž byl za stejnou periodu v mínusu 1,89 %. Investoři s tím, jak po naznačení možnosti utahování kvantitativního uvolňování americkou centrální bankou začaly ceny amerických vládních obligací oslabovat, opouštěli fond PIMCO (odliv 7,3 miliardy USD v květnu a červnu). Protože hledali další "horký tip" a nediverzifikovali, realizovali letos z investice do fondu ztrátu 1,4 %, tedy téměř dvakrát vyšší než fond samotný.
Dlouhodobé investování zajistí výnosy, kterými se chlubí manažeři fondů
Při zveřejňování výnosů aktiv nebo fondů se předpokládá, že investor nakoupil na začátku sledovaného období a držel do jeho konce. Manažeři fondů samozřejmě nemohou kontrolovat, kdy investor vstoupí do pozice či z ní vystoupí. Na druhou stranu, ani investoři v praxi mnohdy nemohou vstoupit do fondu na začátku sledované periody, jejich výběry pak mohou být ovlivněny jinými faktory než jen zmíněným hledáním "horkých tipů".
V realitě by měla být typická spíše situace, že jak majetek fondu roste, přidávají se prostředky, ale ne jednorázově na začátku účetního období, ale postupně v jeho průběhu. Když se fondu daří, jeho reportované výsledky fondu jsou lepší než výsledky individuálních investorů, jelikož později vložené peníze nestihly celý růst, celé zhodnocení. Když se naopak fondu nebo aktivu nedaří, pak by jeho výnos měl být horší než individuálních investorů, jejichž později přidané peníze nezažily celou ztrátu.
Avšak praxe je taková, že investoři nepřidávají postupně ani nevybírají postupně, ale spíše jednorázově. Mnohdy zcela nahodile vstupují a vystupují z pozic s mnohdy celými částkami (obměňují celá portfolia), hledají totiž onen další "horký tip". Podle známé chicagské firmy zabývající se výzkumem fondů Morningstar ve 47 fondech s aktivy více než 1 miliarda USD během posledních dvanácti měsíců do 30. září investoři zaznamenali o zhruba 3 procentní body horší výkonnost než fondy samotné.
Dalším důkazem je práce Friesena a Sappa z roku 2007 Mutual Fund Flow and Investor Returns: An Empirical Examination of Mutual Fund Investor Timing Ability. Ta napříkad zjistila, že investoři ve fondech měli o 1,6 procentního bodu horší roční výsledek než americké akciové fondy, do kterých tito investoři vložili peníze od roku 1991 do roku 2004.
