Asijské trhy v červnu 2009

Mohla by si tak zlepšit své postavení v celosvětovém měřítku. Rozsáhlá opatření monetární a fiskální politiky centrálních bank a vlád by měla bojovat proti světovému trendu zpomalování ekonomik. Nízké úrokové sazby a expanzivní fiskální politika jsou začátkem pro oživování úvěrů i celého regionu.

Z důvodu ekonomického poklesu a propojení světových regionů se země orientované na export začaly zaměřovat na domácí spotřebu, čímž zároveň bojují s poklesem poptávky. Bilance v Asii byla lepší, než v západních zemích. Zadlužení asijských zemí bylo nízké (kromě Japonska), bylo zde poskytnuto méně úvěrů a půjček, asijské banky byly také lépe kapitálově vybaveny než americké. Data ukazují, že se asijské ekonomiky od října posunují od exportu a obchodu k domácí průmyslové výrobě a zpracovatelskému průmyslu. Poklesy exportu činí v těchto ekonomikách 25 % až 43 %.

Světová banka předvídá zpomalení mezinárodního obchodu pro rok 2009. Nejhorší stav zahraničního obchodu na asijských trzích již pominul. Znepokojivé je ale utlumení situace na domácím trhu. Dochází k poklesu domácí poptávky a zaměstnanosti, především ve zpracovatelském průmyslu. Největší pokles zaměstnanosti je v Singapuru, který následují Malajsie a Čína. Zvyšující se nezaměstnanost se šíří i do ostatních sektorů.

Desinflace a deflace

desinflace = míra inflace je nižší než v předchozím období

deflace = pokles cenové hladiny v ekonomice

V posledních měsících se rozmohla vlna desinflace a obavy z nástupu dlouhodobé deflace. Ceny výrobků tedy klesají.

Vyrábět jenom proto, aby se prodalo, je neudržitelný model. Je potřeba oživit úvěrování podniků a zabrzdit celkový pokles v ekonomice. Toho se snaží politikové dosáhnout fiskálními stimuly a vládními výdaji. Celkové výdaje na zpomalení průběhu krize činily v Asii 1 bilion dolarů.

HDP Japonska ročně pokleslo o 12% a v prvním čtvrtletí roku 2009 se země ocitla v hluboké recesi. Důvodem je především oslabení postavení firem orientovaných na export. Pokles spotřeby a investic je nejhorší od konce 2. světové války a ropné krize v 70. let. Dubnové stimuly japonské vlády mají za cíl zvýšit současnou úroveň HDP až o 2 %.

V Číně začíná být stále důležitější spotřebitelský sektor. Mohl by se stát hlavním tahounem ekonomiky státu a zajistit jeho dlouhodobý růst. Do ekonomiky nepřestávají zasahovat politikové a je pouze otázkou času, zda bude jejich činnost prospěšná, nebo zda se obrátí proti rozvíjejícímu se spotřebitelskému sektoru.

Výhled

Podle Mezinárodního měnového fondu se v tomto regionu ekonomický růst v roce 2009 se zpomalí na necelá 3%. Důvodem bude oslabení mezinárodního obchodu, na němž jsou mnohé asijské země závislé a těsnější finanční podmínky pro domácí výrobu.

V případě Singapuru a Hong Kongu se očekává dokonce negativní růst, a to z důvodu poklesu zahraniční poptávky a finančních služeb, což se promítne do sektorů orientovaných na domácí ekonomiku. Tempo růstu Číny a Indie bude zpomalovat. V Indii se očekává zpomalení průmyslu a sektoru služeb – nejdůležitějších sektorů ekonomiky posledních let.

Bankovní sektory jednotlivých asijských zemí se rychle uzdravují, což je základem i pro uzdravení lokálních ekonomik. Důležité je obnovení podmínek pro půjčky. Centrální banky provádějí fiskální stimuly k podpoře poptávky a snižují úrokové sazby, aby podpořily situaci na úvěrovém trhu a ceny akcií.

I přes současný ekonomický pokles by asijský region měl růst rychleji, než západní Evropa a USA. Důvodem jsou nižší zadlužení bank, rychlejší zlepšování situace v bankovnictví a stálý exportní potenciál zemí v době, kdy výrobky západních zemí budou příliš drahé. Po dobu dvou až tří let se ale ekonomiky nedostanou zpět na úroveň z let 2005-2007. S pokračující světovou krizí poroste v Asii nezaměstnanost a poklesnou úspory. K mírnému zlepšení by mělo dojít v roce 2010.

Zdroj: Fortis Investments