Historie dvou největších stříbrných bublin

Nejeden investor se snaží do svého portfolia zařadit hmotná aktiva, která v dlouhodobém časovém horizontu dokáží uchovat hodnotu a jsou přenositelná a relativně likvidní. Taková aktiva mají být ochranou pro případ nečekaných zvratů. Mezi ně patří i stříbro.

Má za sebou dlouhou historii jako monetární kov, například v podobě mincí používaných v platebním styku. Ukončením platnosti stříbrného standardu napříč různými zeměmi v 19. století ztratilo stříbro svou roli zákonného platidla, nicméně průmyslové využití a využití v oblasti šperkařství zůstalo, podobně jako chápání stříbra jako formy investice.

**Tři způsoby využití stříbra. Využití v průmyslu vytváří velkou poptávku (uvádí se až polovina roční produkce), dále kov využíváme pro klenotnické účely a jako hmotnou investici.

Cena stříbra drží krok s inflací

Stejně jako u většiny komodit je cena stříbra ovlivněna spekulacemi a vývojem nabídky a poptávky. V nominálním vyjádření platí, že v historii cena stříbra postupně rostla, čas od času prudce, ale následná korekce cenu srazila.

Cena stříbra vyjádřená ve snaze odlišit nominální a reálnou cenu. Graf naznačuje, že reálná cena vyjádřená v amerických dolarech drží krok se spotřebitelskou inflací.

Červený průběh v grafu zachycuje cenu očištěnou o vliv inflace měřené indexem spotřebitelských cen, a to v dolaru, který kupní silou odpovídá roku 2013. Je zřejmé, že v reálném vyjádření výnos není tak závratný, jak se jeví při pohledu na vývoj ceny v nominálním vyjádření, ale platí, že kupní síla držitele byla uchována a cena stříbra drží krok s inflací.

Modrá polopřímka zachycuje to, že cena vyjádřená v reálné kupní síle dolaru z roku 2013 se historicky pohybovala kolem 10 USD za trojskou unci. Z grafu vývoje ceny stříbra je zřejmé, že cena stříbra nejednou vzrostla a spadla. Zjevné jsou vrcholy dvou spekulačních bublin - jeden v roce 1980 a druhý v roce 2011.

Jak se investoři během finanční krize v roce 2008 zbavovali všech druhů aktiv, stříbro se propadlo až o 9 dolarů za unci. Nákupy stříbra ale od začátku roku 2009 pokračovaly. Býčí trh akceleroval v srpnu 2010, kdy Fed a další centrální banky oznámily agresivní opatření a pumpování peněz do globálního finančního systému.

Obecně platí, že ceny stříbra i zlata reagují na měnový vývoj, rostou v období inflace a propadají se v období dezinflace. Z investičního hlediska stříbro znevýhodňuje historická volatilita, která je velká i vzhledem k typicky horečnatému chování komoditních trhů. Mnohdy se stává, že cena stříbra roste mnohem rychleji než cena zlata (menší stříbrný trh je citlivější na spekulace).

Spekulační horečka roku 2011

V roce 2011 bylo stříbro nejednou na titulních stránkách ekonomických novin. Cena stříbra se v tomto roce vyšplhala o 175 %, ačkoli trh měl být v přebytku. Investory zachvátilo nákupní šílenství dané možným zhroucením trhů a naplněním systematického rizika. Zaznívaly i různé důvody opodstatňující růst ceny, například v podobě poptávky z Dálného východu.

Když cena stříbra v roce 2011 atakovala rekordy, investiční publikum bylo skutečně iracionálně nevázané. Podle informací z médií se ve Spojených státech například našel nezaměstnaný, který se rozhodl k nákupu stříbra s tím, že zisky použije ke splácení studentských půjček.

Proč nenastoupit do rozjetého vlaku, když bylo slyšet, že "stříbro může jít až na 150 dolarů za unci". Byla to investiční horečka, kdy během třítýdenního období například majetek stříbrných ETF vzrostl o více než 20 % na 4 miliardy dolarů. Následná korekce ceny stříbra byla stěží překvapením.

Místo dalšího růstu cena stříbra v roce 2011 utrpěla nejhorší týdenní výprask od roku 1980. Ceny futures na stříbro spadly v pěti obchodních dnech z 50 na 35,28 USD za unci. Měla to být vlna opouštění pozic reagující na oznámení, že se George Soros zbavuje stříbra. Sorosova firma z pozic vystoupila v údajném přesvědčení, že agresivní opatření Fedu eliminovala možnost deflace. Místo vytoužených zisků skončili mnozí se ztrátami.

Malí spekulativní hráči museli snížit své pozice ve stříbře, protože si nemohli dovolit platit tak velké požadované zálohy (marže na obchodních účtech). Za historickým zhroucením trhu se stříbrem stáli spekulativní obchodníci, mnohdy drobní "investoři", kteří naskočili ve špatnou chvíli a byli nuceni vystoupit.

Kompletní článek najdete na serveru Investujeme.cz.

Zdroj: Investujeme.cz