Dark pooly: Kdo je potřebuje a k čemu jsou dobré?
Na konci minulého měsíce newyorská prokuratura obvinila britskou banku Barclays, že svým klientům poskytovala zavádějící informace o obchodním systému zvaném "dark pool". Ten je má podle banky chránit před agresivními obchodními praktikami, například vysokofrekvenčním obchodováním. Jak ale běžným investorům nedostupné dark pooly vůbec fungují a kdo je využívá?
Dark pooly jsou neveřejné mimoburzovní obchodní systémy, které ke svým aktivitám využívají velcí obchodníci, například investiční banky. Hlavní deklarovanou výhodou dark poolů je ve srovnání s veřejnými burzami jejich schopnost zabránit manipulaci s trhem, jelikož obchodníci, kteří přes ně zadávají nákupní či prodejní pokyny, předem nevědí, zda tyto jejich příkazy budou uspokojeny. Slovo dark (temný) se v jejich názvu vyskytuje proto, že je cena obchodu zveřejněna až po jeho vypořádání, nikdy ne dříve.
Provozovateli těchto mimoburzovních trhů jsou nejen velké investiční banky jako Goldman Sachs, Credit Suisse, zmíněná Barclays nebo třeba UBS, ale i soukromé společnosti, mezi jinými třeba firmy Liquidnet či Investment Technology Group (ITG).
Velcí investoři si dark pooly oblíbili, protože jim umožňují obchodovat s velkými objemy cenných papírů, aniž by přitom docházelo k manipulaci s jejich cenou. O tom svědčí i růst podílu akciových obchodů vypořádaných přes dark pooly. Před několika lety bylo ve Spojených státech amerických mimo burzy provedeno jen zhruba 16 % všech obchodů, dnes je to již přibližně 40 %. Na druhou stranu ale za tu dobu došlo také k výraznému poklesu velikosti těchto transakcí. Výjimkou tak dnes údajně nejsou již ani nákupní či prodejní příkazy jen na 200 kusů akcií jedné společnosti.
Zdroj: Financial Times
