Investice do budoucnosti lidstva aneb Dluhopisy, ze kterých zezelenáte

Emitenty zelených bondů mohou být vlády, samosprávné celky nebo třeba jednotlivé společnosti, které se v rámci emise zaváží, že získané peníze využijí na projekty snižující dopady klimatických změn či jiné aktivity chránící životní prostředí a bojující proti dopadům klimatických změn.

Výhodou zelených dluhopisů z pohledu investora je ve srovnání s ostatními dluhopisy to, že výnosy z jejich držení není třeba danit. Dlužník si tak na trhu může půjčit za nižší úrok a věřitel získá zajímavější výnos.

Typickými projekty financovanými prostřednictvím zelených bondů jsou větrné či solární parky, stále častěji si však investoři půjčují i na činnosti související se zalesňováním krajiny nebo rozvojem ekologické a udržitelné rostlinné a živočišné výroby.

Za velkými emisemi zelených bondů posledních let stojí například Světová banka, Německo nebo společnost Unilever, která získané prostředky využila na realizaci opatření vedoucích ke snížení spotřeby vody a redukci produkce odpadů a skleníkových plynů.

Ekonomický rozměr změny klimatu

Lze očekávat, že do budoucna atraktivita zelených dluhopisů dále poroste. Globální oteplování je fakt, který nelze vyvrátit, a to bez ohledu na to, co je jeho příčinou. Od průmyslové revoluce se průměrná teplota na Zemi zvýšila o 0,8 °C, přičemž vědci varují, že tento proces bude s postupujícím časem zrychlovat.

Globální oteplování přitom není hrozbou pouze pro světovou faunu a flóru, jak se často uvádí. Růst průměrné teploty vnímají jako zásadní riziko i velké korporace. Více než 80 % z 500 největších podniků světa podle Deutsche Bank přiznává, že změny globálního klimatu mají potenciál ovlivnit jejich podnikatelské aktivity. Mimo jiné se hovoří například o tom, že změny klimatu povedou k transformaci zemědělství, která vyústí v migraci obyvatel, jež promluví do demografické skladby jednotlivých světových regionů.

Zelené dluhopisy patřily ještě nedávno k okrajovým záležitostem. První zelené bondy vydala v roce 2007 Evropská investiční banka. Zlomový byl ale až rok 2013, kdy hodnota jediné emise zelených dluhopisů vydaných Mezinárodní finanční korporací (IFC) přesáhla miliardu dolarů.

Analytici z Deutsche Bank v souvislosti se zelenými dluhopisy vyzdvihují především investice do alternativních zdrojů energie, udržitelného rozvoje měst nebo zlepšování infrastrukturní sítě umožňující rozšiřování hromadné a redukci individuální dopravy.

V loňském roce dosáhly jen investice do zelených zdrojů energie hodnoty 254 miliard USD. Do roku 2020 by se měla hodnota těchto investic zhruba zdvojnásobit a do roku 2030 by měla dosáhnout až jednoho bilionu dolarů. Dosud byla většina ekologických projektů financována jinými prostředky než penězi získanými z prodeje zelených dluhopisů, to se ale postupně mění. Již za pár let či maximálně několik desetiletí může být prostřednictvím zelených bondů financována klidně i polovina podobných projektů v hodnotě stovek miliard dolarů ročně.

Zdroj: Deutsche Bank