7 důvodů, proč se trhy potýkají s tak velkou volatilitou

V poslední době vykazují akciové trhy značnou volatilitu. Podobně divokých výkyvů jsme byli svědky v roce 2008 nebo při "flash crash-i" 6. května 2010. Pokud se podíváme dále do historie, všimneme se velké volatility například v říjnu 1987 o tzv. "černém pondělku", když index Dow Jones utrpěl za jeden den ztrátu 22,6 %.
Příznaky tohoto "zkratu" na trzích jsou neobvykle prudké pohyby u kurzového vývoje. Příčin volatility může být mnoho a názory analytiků, ekonomů i portfoliomanažerů se mohou značně rozcházet.
Někdo to svádí čistě jen na paniku investorů strachujících se příchodu druhého dna recese, dluhové krize v eurozóně a potenciálního vzniku problémů v evropském bankovním systému. Kolísavému pohybu však v mnohém napomáhají počítačové obchodní systémy založené na matematických modelech, které dokážou tvořit obchodní rozhodnutí v milisekundách.
Volatilita je funkcí nejistoty. Panické chování investorů je pro akciové trhy v podobných situacích bohužel typické. V dobách nejistoty pohyb kurzů připomíná horskou dráhu, protože vylekaní investoři reagují s přehnanými emocemi na každou novou zprávu z novinových titulků. Jejich nálada se mění jako počasí podle toho, jestli jsou noviny plné špatných zpráv, nebo pronikla do tisku nějaká uklidňující informace.
Do následujících sedmi bodů lze shrnout hlavní příčiny současného nezvyklého kolísání na trzích:
1. Faktor strachu
Strach z velkých ztrát je hlavním důvodem pro zbrklé prodeje. Velké množství investorů má pocit, že se trh řítí cestou ke dnu, srovnatelnému s tím, které ozkoušel v březnu 2009. Hromadný strach představuje sebenaplňující se očekávání, jež nutí investory být více a více opatrnější a vyvolá tak další vlny prodejů.
Individuální investoři podléhají panice zejména kvůli tomu, že nediverzifikují dostatečně své portfolio. Pokud by měli větší expozice v komoditách jako je například zlato, nebyli by přehnaně zainteresovaní jen na vývoji cen akcií.
2. Obavy z druhého dna
Na burzách se vyprofilovaly dva protichůdné názory: jedna skupina je přesvědčena, že svět spěje ke druhému dnu, upadne opět do recese, a proto je třeba zisky co nejrychleji vybrat; ti druzí podobný názor nesdílejí a nízké ceny akcií pro ně představují atraktivní příležitost k nákupu. Který investorský sentiment nakonec trh ovládne, ovlivní aktuální informace – jestli budou převažovat ty uklidňující, nebo naopak.
Ustrašeným investorům se není co divit, postupně totiž ubývá dobrých zpráv: makroekonomická data z vyspělých zemí poukazují na to, že vysoké zadlužení představuje pro ekonomiky brzdu růstu. Nevalná výsledková sezóna evropských firem to jen potvrzuje. A v Americe, kde měly jako povzbuzující lék pro ekonomiku své "QE2" (pozn. kvantitativní uvolňování), také dobrá nálada končí. Nákupy dluhopisů totiž jen zhoršují narůstající neúnosné zadlužení ekonomiky USA – největší problém, aktuálně vystupující do popředí.
3. Nejistá budoucnost eura
Fámy zpochybňující zdraví francouzských bank jsou jen důsledkem obrovské nejistoty ohledně Evropské unie. Absence životaschopného plánu pro řešení dluhové krize a zastavení šíření nákazy investory po právu znepokojují. Nikdo neví, kam evropská dluhová krize povede a jaký bude mít dopad na zbytek světa.
4. Absence účinné politiky
Debata o limitu pro americké zadlužení jen upozornila na neschopnost zákonodárců přijít s účinným řešením amerických dluhových problémů. Politici tak dočista ztratili důvěru investorů, a to nejen v Americe. Bezradnost evropských autorit jen potvrzuje novodobý trend "bezvládí".
5. Politici a centrální bankéři už nemají nástroje, jak ekonomice pomoci
Velké zadlužení omezuje možnost využití stimulačních programů. Například Fed už ani nemá kam snižovat úrokové sazby a zadlužená americká vláda jen stěží bude zachraňovat automobilky a padající banky jako to činila v roce 2008. Kdo tedy může dnes poskytnout záruky?
6. Počítačové obchodování je destabilizujícím prvkem
Téměř 70 % obchodů s akciemi je prováděno pomocí takzvaných vysokofrekvenčních traderů využívajících ty nejchytřejší a nejrychlejší počítačové systémy. Tyto systémy však prudké výkyvy jen zesilují. Počítačové algoritmy identifikující změny trendu jsou mnohem rychlejší, než lidské reakce.
"Analogii můžeme pozorovat na dopadech tzv. flash crash," říká George Feiger, CEO Contango Advisors. "Vytvořili jsme strukturu, která je založena na krátkodobých matematických rozhodnutích, která profitují na rychlých tržních pohybech. Stroj ale nedokáže předpovědět budoucnost Evropy."
Před rokem FLASH CRASH, nyní SPLASH CRASH. Jak reálná je tato hrozba?
7. Nucené prodeje
Velcí institucionální investoři nejsou "stavěni" na zvýšenou volatilitu trhu. Výsledkem pak je, že mnohé hedgeové fondy hospodařící se zapůjčenými prostředky jsou nyní nuceny aktiva prodat a navýšit hotovostní prostředky, aby splnily vyšší maržové požadavky.
Velká volatilita posílá zprávu investorům, že na trhu dochází k závažným změnám. Dnes tato zpráva nejspíš zní, že začal medvědí trh, a namísto Lehman Brothers se dnes budeme potýkat se špatnými aktivy Řecka, Irska, Portugalska, Španělska, Itálie a možná i Francie a Spojených států.
Čeká evropské banky scénář z roku 2008?
Zdroj: USA Today