Kupujte americké akcie. Po poklesech je poženou nahoru korporátní výsledky

Jedním z klíčových pilířů, na kterých byl postaven býčí trh započatý v březnu 2009, byly překvapivě vysoké korporátní zisky. Ovšem od chvíle, kdy začaly akcie padat a ovzduší zaplnily obavy o příchodu nové recese, se mnozí obávají, že éra dobrých výsledků firem skončila.

Po mohutném propadu 8. června, kdy index Dow Jones přišel o 635 bodů (tedy o 5,6 %), bylo jasné, že už někde opodál "přešlapuje" medvěd. Davy panikařících obchodníků přestaly zohledňovat dobré firemní výsledky, a naopak začaly konstruovat černé scénáře nastupující recese, která tyto zisky přinejmenším ztenčí, když ne zcela vymaže.

Schopnost amerických firem generovat dobré zisky v prostředí stagnující ekonomiky může být poněkud matoucí. Analytici počítají, že zisky společností obsažených v akciovém indexu S&P 500 dosáhnou v roce 2011 99 USD na akcii. To představuje 16% meziroční nárůst. Toto číslo přesahuje i dosavadní rekord 91,47 USD na akcii, kterého bylo dosaženo ve 12 měsících do června 2007.

Tržby ze zahraničí

Na první pohled patrný rozpor mezi výkonností firem z S&P 500 a upadající americkou ekonomikou lze snadno vysvětlit. Společnosti začleněné do indexu S&P 500 představují 80 % z celkové tržní hodnoty listovaných amerických akcií a zhruba polovina zisků jim plyne ze zámoří. Firmy tak těží z toho, že světová ekonomika, především mladé trhy, jsou (zatím) silné.

Aktuální vývoj indexu S&P 500 sledujte zde

Navíc většina odbytu firem, který táhne zisky nahoru, připadá na velkoobchodní segment, nikoli na spotřebitele z USA. Přestože více než 70 % amerického HDP tvoří spotřební výdaje, ze sektorů S&P 500 jsou bezprostředně závislé na výši spotřeby jednotlivců jen dva: zboží denní spotřeby a luxusní zboží, například auta. Naopak velký podíl na indexu má energetický a zpracovatelský průmysl. Vyšší ceny ropy a komodit sice na jedné straně znamenají brzdu růstu HDP, pro tyto firmy byl však jejich vzestupný trend přínosem.

Medvědi argumentují, že současné úrovně korporátních zisků nejsou udržitelné. Poukazují na poměr mezi firemními zisky a výnosy mezi nefinančními firmami z S&P 500. Ten dělal v letech 1995 až 2004 něco kolem 7 %, letos už 9 %. Lze tedy očekávat, že návrat tohoto indikátoru na průměrnou hodnotu srazí zisky o 20 až 25 %.

Daňové reformy by zisky neměly negativně zasáhnout

Když se zaměříme na faktory, z nichž firmy profitují, dojdeme k závěru, že by mohly přetrvat i do budoucnosti. Americké společnosti platí v zámoří mnohem nižší daně ze zisku než v USA. Ačkoli se americká daň ze zisku právnických osob za posledních dvacet let neměnila, zahraniční daně klesly z téměř 50 % na dnešních 25 %, a přestože se americká vláda nyní potýká s fiskální krizí, obě politické strany (Republikáni i Demokrati) se shodují, že by tato daň (druhá nejvyšší na světě) měla být snížena. Tento krok by samozřejmě měl na výdělky firem pozitivní dopad ve formě růstu marží.

Dalším důvodem je, že průměrné ziskové marže firem z S&P 500 příznivě ovlivňuje kromě energetického sektoru také skupina rychle rostoucích technologických firem, jako Apple nebo Google, které mají mnohem tučnější marže než zavedené firmy typu IBM nebo Hewlett-Packard.

Pozor na restriktivní politiku centrálních bank

Existuje však i faktor, který by ziskové marže mohl srazit, a to zvýšení úrokových sazeb, jež by prodražilo firmám úvěry. Aby se to však nějak výrazně odrazilo na výši marží, musely by úrokové sazby narůst skutečně dramaticky. Riziko, že by dosáhly dvojciferných hodnot jako v 70. a 80. letech, kdy takto vysoké úroky devastovaly korporátní zisky, je v současné situaci zanedbatelné.

I v případě, že se dosavadní růst zisků zastaví, nebo dokonce otočí, bude se akciový trh stále jevit jako velmi atraktivně ohodnocený, zejména ve srovnání s trhem dluhopisů.

Jednou z nejlepších možností měření atraktivity akcií je ziskový výnos (earnings yield), která se počítá jako obrácená hodnota tržního ukazatele P/E, a značí, jaký výnos byste obdrželi, pokud by byl všechen zisk vyplacen ve formě dividend. Podle odhadů zisků pro rok 2011 bylo P/E (údaj z 5. srpna) na hodnotě 12, z čehož dostaneme ziskovou výnosnost 8,3 %, tedy o mnoho výše než 6,7 %, což je historický průměr. Od té doby trh odepsal zhruba 5 %.

Tento ukazatel dokazuje, že akcie i přes všechny propady přinášejí v průměru stále mnohem vyšší zhodnocení než státní dluhopisy, a navíc jsou mnohem lepším zajištěním proti inflaci než bondy. Inflace se dnes možná nezdá být až tak závažnou hrozbou, ale brzy bychom se mohli začít divit. Třeba v USA nebo v dalších regionech, kde se tištěním peněz budou chtít zbavit dluhů, se může začít nekontrolovatelně zvyšovat.

Marc Faber: Boj s dluhem nemá smysl, vláda otočila kormidlo směrem k hyperinflaci

Zdroj: Kiplinger