KONTEXT: Donald Trump? (I) čeští ekonomové dávají palec dolů
Hillary Clintonová vítězí za skřípění zubů nemála těch, kteří pro ni hlasovali. A na plné čáře. Takový výsledek blížících se voleb ve Spojených státech předpovídají s odkazem na volbu „menšího zla“ mnohé průzkumy. Stejně dopadl také krátký dotazník pro respektované české ekonomy, který jim KONTEXT rozdal v předvečer nejvýznamnějších voleb na Zemi. Respondenti dostali za úkol zaměřit se jak na výhody svého koně, tak na stinné stránky (a z obojího vyplývající tržní dopady) druhého kandidáta.
David Brzek (Fio banka): CLINTONOVÁ
Přál bych si republikána, ale ne Trumpa, takže Clintonová je volbou menšího zla. Jinými slovy, argumenty pro Clintonovou primárně spíše vycházejí z tezí, proč raději ne Trumpa. Ne že bych byl nějak příliš nakloněn současné sociálně demokratické linii, kterou uplatňuje Obamova administrativa a ve které by Clintonová pravděpodobně pokračovala, nicméně z jejího ekonomického programu bych vyzdvihl podporu střední třídy, která je jedním z důležitých motorů dlouhodobého ekonomického růstu. Větší investice do infrastruktury jsou společným plánem obou kandidátů, u Clintonové bych se ale méně obával toho, jakým způsobem je zvládne financovat. Se zvolením Clintonové by byl trh navíc nejspíše ušetřen negativního šoku z nejistoty spojené s druhým kandidátem. Co se týče dalšího vývoje, díky pozitivnímu přístupu Clintonové k alternativním zdrojům mohou z jejího vítězství těžit firmy navázané na obnovitelné zdroje energie. Těžařům by naopak mohly nastat horší časy, Clintonová chce totiž snižovat spotřebu ropy a je proti rozšiřování těžby na území USA. Pozitivní vliv na stavební průmysl je společným jmenovatelem obou kandidátů.
Trumpův profil obecně není špatný a člověk podobného ražení by v čele USA byl v současné době možná větším přínosem než zástupce establishmentu. Na druhou stranu je ale fakt, že má Trump kolem sebe tolik kontroverzí a nejasností ohledně toho, jak by řídil zemi, že by si to stát jako USA neměl dovolit. Nejasnosti ohledně postojů k zahraniční politice či financování státního rozpočtu s vyššími výdaji v kontextu navrhovaného snížení korporátních daní vytvářejí velkou nejistotu, což trh nemá rád. Pokud by někdo mohl těžit z jeho vítězství, tak zbrojaři. Trump totiž plánuje zdvojnásobit již tak vysoké výdaje na obranu. V kontextu celkového Trumpova postoje by se těžebním firmám rovněž podnikalo lépe než s Clintonovou v čele administrativy. Sektory v ohrožení jsou spojené s proti(i)migrační politikou. Příkladem je zemědělství, kde jsou nelegální cizinci využívání jako levná pracovní síla.
Miroslav Plojhar (Česká spořitelna): CLINTONOVÁ
Jsem rád, že je to v mém případě volba imaginární. Jde totiž o výběr mezi kandidáty, z nichž ani jeden není ideální. Proč tedy Hillary? Protože to není Trump. Ideální by byl neulítlý republikán, který by prosadil návrat k americkým hodnotám a méně expanzivní rozpočtovou politiku. Ten není, a tak zbývá Clintonová. V případě jejího vítězství se trhu uleví, což znamená, že akcie i dolar zažijí relief rally. Výnosy bondů asi půjdou nahoru, a to nejen kvůli Fedu, ale i kvůli více rozhazovačné fiskální politice.
Donald Trump nabízí sympatickou ideu vybřednutí ze zaběhnutých kolejí a změnu politiky po osmi letech vlády demokratického prezidenta. Bohužel to dělá ve stylu, u kterého člověk pochybuje, zda je to pouze pro předvolební publikum, nebo zda to náhodou nemyslí vážně. Vzhledem k historickým zkušenostem existuje riziko, že to myslet vážně začne a na jeho nápady dojde, a to zejména ty v zahraniční a obchodní politice. To by v případě jeho zvolení znamenalo, že by na trzích zavládla vedle úvodního překvapení také značná nejistota poháněná spekulacemi, co z předvolebních slibů bude Trump myslet vážně.
Štěpán Uherík (Save & Capital): CLINTONOVÁ
Trh je postaven především na důvěře a jistotě. Vítězství (pokud se to dá takto nazvat) Hillary Clintonové by znamenalo vítězství Američanů v národním testu inteligence a mohlo by přinést důvěru v racionalitu a podpořit pocit jistoty. Paradoxně však nikoli tím, že by byla silným vůdcem; postačí naděje, že nedojde k radikalizaci směřování země. Z politického pohledu by Clintonová znamenala úlevu pro Evropu a členy NATO přinejmenším tím, že si uvědomuje, že mezinárodní smlouvy nejsou jen cár papíru a mezinárodní diplomacie je skutečná disciplína, ve které si účastník nevystačí jen s frází "you're fired!". Ani tak si nemyslím, že prezidentská volba sama o sobě přinese tržní příležitosti. Volba Clintonové by však mohla pozitivně ovlivnit volatilitu, a tedy uklidnit nervozitu, přinést naději v alespoň částečné zachování statu quo a připravit půdu pro volby do Kongresu, které možná nejsou tak mediálně zajímavé, ale ve finále budou mnohem významnější. Teprve po nich se ukáže, zda budoucí politické elity vytvoří příležitosti k investici. Myslím si, že to ale nakonec budou jiné skutečnosti, které se vyplatí sledovat, které s trhem skutečně zamíchají.
Případné vítězství Donalda Trumpa by se při současných odhadech přízně voličů nakloněné spíše k Hillary Clintonové stalo po brexitu dalším překvapením, které připomene, že psychologii davu nelze nikdy s přesností odhadnout. A vlivem takové volby bychom mohli dostat šanci zkoumat efektivitu a racionalitu trhu v přímém přenosu. Těžko domýšlet, co přesně by Trump přinesl. Rozhodně by to ale byla nejistota a nervozita. Současně je také jisté, že by volba Donalda Trumpa byla pouze následkem hlubšího problému, který v USA zažívají a který se tvoří pod náporem globálních tektonických pohybů. Donald Trump by se možná stal vůdcem, kterého si USA zaslouží, avšak nikoli vůdcem, kterého potřebují. Z pohledu trhu se nabízejí dva scénáře. Možná bychom zjistili, že je vliv prezidentských voleb zbytečně přeceňován, investoři by se po prvotním zmatku uklidnili a uvědomili si, že důležitější budou například kroky Fedu. Možná nás ale globalizace a vliv nových typů médií a sociální interakce dostaly do zvláštního vzduchoprázdna, ve kterém se "virtuální pravda/lež" stane podkladem pro iracionální chování investorů, které přehluší sebevědomé fundamentální argumenty. Nebylo by to ostatně poprvé. Doufám v první možnost.
Helena Horská (Raiffeisenbank): CLINTONOVÁ
Jsem pro Hillary Clintonovou. Ne snad proto, že je žena, ale proto, že její návrhy jsou konkrétní a realizovatelné. Neslibuje nerealizovatelné, například 35% dovozní clo na auta dovážená z Mexika či zrušení balíku regulací bankovního sektoru, takzvaného Dodd-Frankova zákona. Vítězství Hillary by (i proto) ulevilo trhům od nejistoty. Slibuje parametrické změny v rámci stávajícího systému, ne jeho převrácení naruby. Radost z jejích návrhů ale určitě nemá farmaceutický průmysl, kterému chce sáhnout na marže a na reklamní výdaje, které se bude snažit nasměrovat do výzkumu a vývoje. Naopak oblíbená je u technologických firem, neboť kromě jiného slibuje podporu výzkumu či zavádění telekomunikačního standardu páté generace.
Trump je skvělý řečník, ale podle mého názoru není vůdce, který by měl promyšlenou strategii rozvoje USA. Rád pronáší silná slova a příliš se nezabývá realizovatelností svých slibů. Jeho vítězství je pro finanční trhy symbolem nejistoty a obav z nepromyšlených ochranářských opatření. Zavádění dovozních cel, omezování migrace a tlak na americké firmy, aby přemístily své závody zpět do USA, by poškodily americkou ekonomiku a mohly vyvolat i světovou obchodní roztržku. Jeho vítězství by oslabilo americký dolar i akcie. Stejně tak by mohlo při výraznějším a trvalejším pohybu trhů oddálit očekávané zvýšení úrokových sazeb americkou centrální bankou.
Vladimír Vávra (WOOD & Company): CLINTONOVÁ
Vzhledem k míře kontroverze průběhu volební kampaně na obou stranách nejsem příznivcem ani jednoho z hlavních prezidentských kandidátů. Domnívám se však, že by menším zlem bylo zvolení Clintonové, která by se zřejmě příliš neodchýlila od kurzu zahraniční politiky nastavené Barackem Obamou. Ekonomický program Clintonové je založen na růstu vládních výdajů spojených s podporou americký spotřebitelů a růstem zaměstnanosti, které by byly financovány především vyšším zdaněním, převážně u poplatníků z vyšších příjmových skupin. Její zvolení by pravděpodobně mělo jen mírný dopad na ekonomiku USA. Co se trhů týče, historicky mají akciové trhy lepší výkonnost v prvních letech volebních období demokratických prezidentů než v případě vítězství republikánských kandidátů. V případě vítězství Clintonové očekávám, že americké akciové indexy posílí zhruba o 2-3% a umažou ztráty z posledních dnů. S obavami nicméně bude případné vítězství demokratické kandidátky sledovat farmaceutický průmysl, a to především vzhledem k ostré kritice Clintonové vůči cenové politice velkých producentů léčiv.
Největší obavy z případného zvolení Donalda Trumpa jsou spojeny s jeho nepředvídatelností, a to zejména v oblasti zahraniční politiky. Lze si jen těžko představit, že by jeho protekcionistické postoje vůči některým obchodním partnerům (například zavedení cel na čínské dovozy) zůstaly nepovšimnuty a nebyly provázeny odvetnými opatřeními. Jen samotná nejistota ohledně budoucího směřování zahraniční politiky by přitom mohla omezit obchodní aktivitu a podkopat ekonomický růst. Trump svou ekonomickou agendu staví na snížení daňového zatížení, zvýšení výdajů na infrastrukturu a armádu. To by se bez jasnější koncepce růstu rozpočtových příjmů nezbytně promítlo do nárůstu vládního zadlužení. Co se trhů týče, akcie zřejmě v případě vítězství Trumpa prohloubí ztráty, na úrovni amerických indexů bych očekával pokles o dalších 3-5 %. Příležitost bych spatřoval v nákupu zlata či v akciích jeho producentů. Ze stávajících úrovní kolem 1 300 USD za unci by se cena tohoto drahého kovu mohla vyšplhat na nová letošní maxima, nad ceny kolem 1 375 USD, kde se kurz ocitl po britském referendu.
