Jak investuje evropská země, která má peněz na rozdávání?
Skandinávské země nezapomínají myslet na budoucnost. Obzvláště z Norska bychom si měli brát příklad, když jde o investice. Rezervy přes 610 miliard USD má nashromážděné ve dvou státních fondech, které dohromady patří mezi největší na světě. Peníze plynou hlavně z ropy: z daní, licencí, dividend nebo přímých účastí v těžbě. Podle Reuters připadá na každého Nora téměř 120 tisíc USD.
Norská investiční strategie podstatně ovlivňuje celý svět. Zda se jí budete řídit i vy, záleží jen na vás, je ovšem v každém případě zajímavé ji sledovat.
Co má Norsko za lubem?
Co asi? Chce diverzifikovat a zvýšit váhu Asie ve svém portfoliu na úkor Evropy. Investice v Evropě nevidí jako příliš perspektivní (není se co divit). Konkrétně uvažuje o poklesu alokace evropských dluhopisů z 60 na 40 %. Realokace se nevyhne ani evropským akciím, jejich podíl chce snížit z 50 na 40 %.
Vydělat na této změně by měly hlavně mladé trhy. Norsko již nakupuje jejich akcie, ale zatím ne dluhopisy. Pokud se plány naplní, získají dluhopisy emerging markets v norském portfoliu 7% váhu, takže na ně připadne 43 miliard USD. A to by mohlo slušně zahýbat s celosvětovými dluhopisovými trhy.
BRIC(S) zatím mnoho dluhopisů neemitují. Podle zjištění MarketWatch připadá 70 % ze 100 bilionů USD emitovaných dluhopisů na bondy zemí G-7. Celková hodnota dluhopisů emerging markets tvoří naproti tomu méně než 6 % indexu Barclays Global Aggregate Bond.
Pokud ovšem mladé trhy zpozorují, že po jejich dluhopisech roste poptávka ze strany zámožných institucionálních investorů, dá se čekat, že nebudou dlouho otálet. Aby takové příležitosti nevyužily!
Kdo vydělá?
Především BRIC, nebo dnes již přesněji BRICS (ke skupině se v poslední době stále častěji řadí i Jihoafrická republika). Čína a Indie jsou vysněnými investičními destinacemi, zatím se ovšem přílivu zahraničního kapitálu brání.
Do hry vstupuje také seskupení Next 11 (N-11) – ještě mladší a dravější ekonomiky než jejich vyspělejší kolegyně. Pokud budou v těchto zemích využity investice rozumně, mohou se stát tahouny příštích dekád. Nad trhy N-11 však ještě visí otazník. Pokud umožní, aby příliv kapitálu způsobil destabilizaci jejich měn, nemusí vše dopadnout zdaleka tak, jak si dnes malujeme.
Kdo prodělá?
Když poroste zájem o dluhopisy mladých ekonomik, analogicky to vytěsní poptávku po "bezpečných přístavech". Mohou začít růst například výnosy amerických státních dluhopisů (dokonce se zdá, že touto cestou nyní skutečně míří). A když porostou výnosy, zvednou se i úroky z hypoték, což by chatrnému oživení amerického nemovitostního trhu rozhodně nepřidalo.
Na druhou stranu lze ovšem předpokládat, že pokud by opět vygradovala evropská dluhová krize (například kvůli problémům Španělska), investoři by svůj rizikový apetit zkrotili a zamířili do náruče "bezpečných" amerických státních dluhopisů.
Zdroj: financeaddict.com
