Akciové sázky: Investice vs. spekulace

Diverzifikací portfolia do několika akciových titulů se riziku nevyhnete. Místo investování to bude spíše spekulace, možná dokonce hazard. Abyste se klasických chyb drobných investorů vyvarovali, musíte především porozumět významu slova "riziko".
Riziko má dvě polohy – dobrou a špatnou. Riziko je "dobré" tehdy, když jste za něj odměněni vyššími očekávanými výnosy. "Špatné" riziko podstupujete tehdy, když za něj žádnou kompenzaci očekávat nemůžete.
Když vyšší riziko slibuje vyšší výnos
Akcie jsou rizikovější než dluhopisy. Aby "nalákaly" investory, musejí v průměru přinášet vyšší očekávané výnosy. Například v období let 1927 až 2011 byla roční riziková přirážka u akcií 7,8 % vůči výnosům měsíčních amerických T-bills.
Riziko a výnos jsou spojené nádoby. Investor podstupující riziko může zpravidla očekávat větší výnos. Očekávaný výnos ale neznamená automaticky jistý výnos. Kdyby tomu tak bylo, neexistovalo by riziko ani rizikové přirážky.
A jak je to s nekompenzovaným rizikem?
Investoři čelí různým druhům rizika. Zaprvé, je tu všeobecné riziko investování do akcií. Zadruhé, různé akciové kategorie (respektive třídy aktiv) s sebou nesou různé úrovně rizika. Těmto rizikům se dá jen těžko vyhnout diverzifikací, proto nezbývá nic jiného, než že za ně trh investory odmění.
Třetím typem rizika je specifické riziko jednotlivých společností. Tomu se snadno vyhneme diverzifikací. Můžeme například vlastnit celý index nebo celou třídu aktiv prostřednictvím fondů. Všechny takové nástroje umožňují eliminovat riziko jednotlivých společností s relativně nízkými náklady.
Diverzifikace
Výhody diverzifikace jsou dobře známé: snižuje pravděpodobnost podprůměrných výnosů a volatilitu, aniž by se dotkla očekávaných výnosů.
Jelikož riziko jednotlivých pozic může být diverzifikováno, trh za něj neodměňuje. Proto má investování do jednotlivých akcií spíše co do činění se spekulací než s investováním. Racionální investoři jdou jen do těch rizik, za která jsou kompenzováni.
Vyhnout se lze i rizikům jednotlivých skupin aktiv vytvořením globálně diverzifikovaného portfolia a alokací prostředků napříč různými třídami domácích a mezinárodních aktiv (do small-caps i large-caps, hodnotových i růstových akcií, nemovitostních i komoditních ETF či do indexů emerging markets).
Individuální investoři by si měli vytvořit takové portfolio, které nejlépe reflektuje jejich přístup k riziku. V souladu s jejich investičním plánem pak mohou portfolio balancovat buď směrem k více rizikovým třídám aktiv, nebo naopak.
Zdroj: CBSMoneyWatch