Světové akcie: Výsledková sezóna se blíží, investory zajímají obchodní válka, centrální banky a německá ekonomika

Propad na akciových trzích byl v létě způsoben méně holubičím komentářem šéfa Fedu Jeromea Powella po snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů na konci července. Řekl, že se nemá jednat o nový trend, ale jen o preventivní úpravu úroků. Vzhledem ke stále silné americké ekonomice to znělo logicky.

USA ovšem namísto dojednávané obchodní dohody s Čínou oznámily nová cla na čínské zboží v hodnotě 300 miliard USD ročně. Ta zahrnují v mnohem větší míře spotřební zboží. Čína odpověděla tradičně, tedy oslabením měny a recipročními cly.

Centrální banky opět aktivní

Na celní "sodu" poměrně rychle zareagovaly centrální banky. Ta čínská snížila povinné minimální rezervy bank o 50 bazických bodů, což do ekonomiky uvolní okolo 126 miliard USD. Čínská vláda navíc naznačila, že podpoří růst prostřednictvím vyššího objemu vydávaných municipálních dluhopisů. Trh sice čekal i výraznější podporu ekonomiky, Čína si je ale dobře vědoma již vysokého zadlužení a celkového deficitu veřejných financí. Ten podle MMF dosahuje při započtení regionálních vlád až 12 % HDP, celkové zadlužení se pohybuje okolo 300 % HDP.

Evropská centrální banka oznámila desetibodové snížení depozitní sazby na -0,50 % a obnovení kvantitativního uvolňování v objemu 20 miliard EUR měsíčně. Zatímco spekulace na obnovení odkupů dluhopisů trhy na začátku září podporovaly, někteří investoři byli nakonec zklamáni jejich objemem. ECB již zjevně nemá velký manévrovací prostor, navíc čelí tlaku proti uvolňování, hlavně z Německa. Záporné sazby podle některých bank podkopávají jejich globální konkurenceschopnost, do inflace přitom podle samotné ECB přidaly jen okolo 0,1 procentního bodu.

Vzhledem k vyčerpané monetární politice nezbývá nic jiného, než naděje na podporu evropské ekonomiky upírat k fiskální oblasti. Z velkých evropských ekonomik je expanze schopné v podstatě jen tradičně rozpočtově konzervativní Německo. Proto bylo pozitivním překvapením vyjádření německého ministra financí, který naznačil možnost zvýšení výdajů až o 1,4 % HDP.

Celkově trhy přijaly rychlou reakci centrálních bank a možný obrat v německé fiskální politice na začátku září s optimismem. Ten podporuje i odložení některých cel ze strany USA (i když se hlavně jedná o snahu zabránit negativním dopadům cel na předvánoční nákupy) následované obdobným gestem Číny. Nelze se ale zbavit pocitu, že monetární a fiskální uvolňování v Číně i ze strany ECB jsou na konci s dechem a že skutečná podpora ekonomiky bude muset přijít z Německa. Největším impulzem by samozřejmě bylo ukončení obchodní války, na to ale vzhledem k nedávným zkušenostem sázet nelze.

Vliv bude mít i započaté snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. Historicky v následujícím půlroce po prvním snížení sazeb akciové trhy solidně rostly. Další vývoj záležel na tom, zda přišla recese. Když ne, růst ještě zrychlil, pokud ano, došlo na trzích k propadu.

Jak se budou vyvíjet zisky firem?

Specificky pro EU zůstává velkým tématem brexit, jehož protahování již podkopalo investiční aktivitu i náladu, a to hlavně v samotné Británii. Aktuálně, zdá se, klesá pravděpodobnost brexitu bez dohody, ale uvidíme až koncem října. Další odložení finálního řešení by navíc investiční aktivitu v EU nijak nepodpořilo.

A jak se vše uvedené projevuje v očekáváních ohledně ziskovosti firem? Pro následující výsledkovou sezónu zintenzivňují obavy kvůli dopadům obchodní války, která by již ve třetím čtvrtletí měla mít citelný dopad. Během výsledkové sezóny za druhý kvartál zveřejnilo negativní výhled ziskovosti nejvíce firem od roku 2006 (nejvíce v sektoru energií a materiálů), trh aktuálně čeká meziroční pokles zisků o 2 %.

Pokles ve 3Q2019 se čeká zejména v sektorech energetiky, technologií a materiálů. Pro příští rok se u těchto odvětví čeká zotavení, což vyplývá ze sázek na zlepšení situace v mezinárodním obchodu. Pokud by toto nenastalo, lze předpokládat výrazné zhoršení odhadů.

Síťové a realitní firmy jsou naopak na prvních místech, pokud jde o očekávaný růst zisků ve třetím čtvrtletí i v roce 2020, podobně jako odvětví zdravotní péče. Na rozdíl od dvou prvně jmenovaných ale akcie z odvětví zdravotnictví letos výrazně zaostávají, mimo jiné kvůli přísnější regulaci. Rozhodně jde ale o defenzivní sektor, který v aktuální složité makroekonomické situaci má smysl sledovat.

Velice solidní výhled zatím trh má pro odvětví průmyslu. Ten na tom letos není špatně a napřesrok má patřit ke špičce, pokud jde o růst zisků. Makrodata nicméně ukazují na jeho zpomalování (naposledy například indexy nákupních manažerů).

Zdroj: Česká spořitelna