Evropská centrální banka v září podle očekávání uvolnila měnovou politiku. Snížila depozitní sazbu a oznámila restart nákupů aktiv

Pokud je depozitní sazba záporná, znamená to, že komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. Banka se tímto způsobem snaží přimět komerční banky k poskytování většího objemu úvěrů. Současně však ECB oznámila, že zavede dvoustupňový systém záporných sazeb, na některé vklady se záporné sazby tedy nebudou vztahovat. Naposledy ECB úroky snížila v roce 2016.

Objem kvantitativního uvolňování bude 20 miliard eur měsíčně, program bude spuštěn 1. listopadu. ECB předpokládá, že kvantitativní uvolňování bude probíhat do doby, než si bude jistá účinností podpory ekonomiky v podobě nízkých úrokových sazeb. Skončit by mělo krátce před tím, než se začnou zvyšovat úrokové sazby. Reinvestování prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů bude pokračovat jako dosud. Banka rovněž v souvislosti s obnovením kvantitativního uvolňování oznámila úpravy některých parametrů podpůrného programu TLTRO III (nižší cena, delší doba splatnosti).

Investoři neočekávají, že úroky v nejbližším desetiletí vzrostou. Formulace ECB tak podle nich naznačuje, že nákupy dluhopisů mohou pokračovat roky.

Evropská centrální banka původní program kvantitativního uvolňování ukončila loni v prosinci. Prostřednictvím nákupů dluhopisů do evropské ekonomiky napumpovala nově natištěné peníze v hodnotě 2,6 bilionu eur. Původně se předpokládalo, že letos by mohla začít se zvyšováním úroků, zhoršující se ekonomické podmínky ovšem obnovily tlak na uvolňování měnové politiky.

Nový makroekonomický výhled

V nové prognóze centrální banka eurozóny proti výhledu z června zhoršila odhad růstu HDP v letošním i v příštím roce. Letos by se HDP měl zvýšit o 1,1 % (červnová prognóza: +1,2 %) a v roce 2020 by měl stoupnout o 1,2 % (červnová prognóza: +1,4 %). Výhled pro rok 2021 banka ponechala na 1,4 %. Inflace by letos měla dosáhnout 1,2 % (červnová prognóza: 1,3 %), příští rok by měl růst cen zpomalit na 1 % (červnová prognóza: 1,4 %) a v roce 2021 by se ceny měly zvýšit o 1,5 % (červnová prognóza: 1,6 %).

Evropské akcie po oznámení nových stimulačních opatření posilovaly, panevropský akciový index STOXX Europe 600 si připisoval asi 0,5 %. Euro naopak vůči dolaru ztrácelo, propadlo se pod 1,10 USD.

Uvolnění měnové politiky ECB předpověděl na začátku září na investiční konferenci Trading Expo i ekonom z Komerční banky Michal Brožka.

"Není pochyb o tom, že ECB je připravená bojovat. Otázkou ale zůstává, zda oznámená opatření budou dostatečně silnou zbraní," napsal hlavní ekonom ING Carsten Brzeski. "Je totiž zřejmé, že aby Draghiho plán vyšel, je zapotřebí i fiskálních stimulů."

Artur Baluszynski, šéf analýz ve společnosti Henderson Rowe, označil zápornou depozitní sazbu za zdanění bankovního sektoru. "To může pro ekonomiku závislou na bankovním sektoru (navíc ne v nejlepší kondici) představovat závažný problém," upozornil.

Tisková konference Maria Draghiho

Prezident ECB Mario Draghi na tiskové konferenci uvedl, že ekonomika eurozóny je nyní v období zdlouhavého oslabení, inflace zůstává nízká a bilance rizik je nakloněná dolů.

"Informace obdržené od minulého zasedání naznačují déletrvající slabost ekonomiky eurozóny, přetrvávání výrazných rizik zpomalení a utlumené inflační tlaky," prohlásil Draghi. Ten na konci října z čela banky odchází, vystřídá ho Christine Lagardeová, která končí ve funkci výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu. Přesto Draghi očekává, že ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí dosáhne mírného růstu.

Růst HDP v druhém čtvrtletí zůstal na 1,2 %, inflace v srpnu stagnovala na 1,1 %

Ekonomika eurozóny v druhém čtvrtletí rostla stejným tempem jako v prvním kvartálu. Hrubý domácí produkt zemí eura vzrostl ve druhém kvartálu v meziročním srovnání o 1,2 %. Mezičtvrtletně se ekonomika eurozóny zvětšila o 0,2 %.

Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle očekávání zůstalo na 1 %. Meziroční jádrová inflace, tedy inflace očištěná o volatilní ceny energií a potravin, v srpnu stagnovala na 0,9 %.

Na ekonomiku eurozóny mají negativní vliv napětí v mezinárodních obchodních vztazích, přetrvávající nejistota kolem odchodu Velké Británie z Evropské unie i zpomalování růstu čínské ekonomiky.

Německu, které je největší ekonomikou v eurozóně, nyní hrozí pád do recese. Ta se obvykle definuje jako alespoň dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. HDP Německa se už ve druhém čtvrtletí snížil o 0,1 % a instituty IfW a Ifo tento týden předpověděly, že klesne také v nynějším, třetím čtvrtletí.

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK